Kontakt

Copyright Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
1996-2020

V létě 1969 pozval John Lennon do svého sídla v Tittenhurstu dvanáct oddaných hnutí Hare Kršna. Ti vyzdobili malou hudební síň a přeměnili ji na chrámovou místnost. 8. září 1969 je navštívil Šríla Prabhupáda, zakladatel Mezinárodní společnosti pro uvědomování si Kršny, který všem přítomným přednesl následující přednášku o základech hnutí Hare Kršna. Zúčastnění se hojně vyptávali.

Šríla Prabhupáda (k Lennonovi): Hodně se snažíš, aby na celém světě zavládl mír. Četl jsem některé tvoje názory a vidím, že pro to chcete něco udělat. Všichni touží po míru. Každý zbožný člověk by měl toužit, aby byl na světě mír. Ale nejdříve musíme znát postup. Šrí Kršna vysvětluje v Bhagavadgítě, jak míru dosáhnout: "Moudrý, jenž pozná, že jsem konečným příjemcem všech obětí a pokání, Nejvyšším Pánem všech planet a polobohů, a přítelem všech bytostí, se oprostí od hmotných strastí a dospěje k míru."
Lidé se stávají mírumilovní poznáním tří věcí. Jestliže je dokonale pochopí, stanou se mírumilovnými. Za prvé Šrí Kršna říká, že je skutečným příjemcem všech obětí, sebekázní a pokání, které lidé podstupují kvůli zdokonalení svých životů. Například tvé hudební projevy jsou také formou sebekázně. Tvoje písně se staly populární, protože jsi se podrobil jisté sebekázni. Stáváš se dokonalým, ale to vyžaduje velice mnoho sebekázně a pokání. Vědecké objevy také vyžadují sebekázeň. Ve skutečnosti vše, co je cenné, vyžaduje sebekázeň. Pokud někdo pracuje velice oddaně a usilovně, úspěch se dostaví. To se nazývá yajna neboli oběť. Také se to nazývá tapasya - pokání. Proto Kršna říká, že je příjemcem výsledků tvé tapasji. Prohlašuje: "Výsledek tvého pokání by měl být určen Mně. Pak budeš spokojen."
Druhá věc je, že lidé by si měli zapamatovat, že Kršna je nejvyšším vlastníkem. Lidé prohlašují: "To je má Anglie. To je má Indie. To je mé Německo. To je má Čína." Ne, všechno patří Bohu - Kršnovi. Nejen tato planeta, ale všechny planety ve vesmíru. Přesto jsme Zemi rozdělili na mnoho států. Původně tato planeta nebyla rozdělena. Z historických údajů v Mahábháratě pochopíme, že na celé zemi vládl jediný vládce, který sídlil v Indii v městě Hastinápur, na území moderní Dillí. Ještě před pěti tisíci léty zde byl jediný král. Mahárádž Paríkšit. Celá planeta byla pod jednou zástavou a nazývala se Bháratavarša. Postupně se však stávala menší a menší. Například teprve nedávno, jen před dvaceti léty, byla zbývající část Bháratavarši, nyní zvaná Indie, rozdělena na Pákistán a Hindustán. Původně byla Indie sjednocena, ale nyní byla zmenšena dělením.
Ve skutečnosti náleží celá tato planeta Bohu. Nepatří nikomu jinému. Jak se můžeme prohlašovat za vlastníky? Ty jsi například dovolil, abych zde bydlel. Zůstanu-li zde týden a pak budu prohlašovat: "Toto je můj pokoj," bude to v pořádku? Nastane ihned nějaká neshoda, nějaká potíž. Spíše bych měl uznat, že jsi mi laskavě pokoj uvolnil. S tvým svolením zde spokojeně bydlím, a když bude zapotřebí, odejdu.
Podobně všichni přicházíme do hmotného světa s prázdnýma rukama a s prázdnýma rukama také odejdeme. Jak tedy můžeme prohlašovat, že toto je můj majetek, toto je má země, toto je můj svět, má planeta? Proč tvrdíme takové věci? Není to šílenství? Šrí Kršna říká: "Já jsem Nejvyšší Pán všeho."
Za třetí bychom si měli vždy pamatovat, že Kršna je opravdový přítel každé živé bytosti a že sídlí jako přítel v srdci všech. V hmotném světě navazujeme přátelství, která zanikají, nebo můj přítel žije na jiném místě než já. Ale Kršna je tak dobrý přítel, že žije uvnitř - ve mně, v mém srdci. On je nejlepší přítel všech živých bytostí. Není jen přítel několika vyvolených, ale jako Paramátmá neboli Nadduše dlí v srdci i nejméně významných stvoření.
Člověk se stane skutečně mírumilovný, jestliže tyto věci jasně pochopí. To je pravá definice míru. Vše je obsaženo v Bhagavadgítě. Musíme to pouze studovat. Podobně jako v matematice, existuje monoho různých matematických úkonů - sčítání, odčítání, násobení, dělení, zlomky - a člověk se je musí učit pečlivým studiem. Bhagavadgíta je nejlepší kniha pro studium duchovní vědy.
Nemyslete si ale prosím, že obhajuji Bhagavadgítu kvůli tomu, že šířím nauku o Kršnovi. Ne, Bhagavadgíta je přijímána učenci a teology nejen v Indii, ale i na celém světě. Snad víte, že existují tisíce překladů Bhagavadgíty v angličtině, francouzštině, němčině - ve všech jazycích. Čtou ji i mohamedáni. V Indii znám jednoho muslimského profesora, který byl velkým oddaným Šrí Kršny. Veřejně to neprohlašoval, ale každý rok slavil den příchodu Kršny, Džanmáštamí, tak, že držel půst a napsal článek o Kršnovi. On a mnoho jiných muslimů čtou Bhagavadgítu.
V mládí jsem bydlel v Kalkatě a v domě jednoho mého přítele bydlel Angličan. Když se stěhoval, uviděli jsme, že měl mnoho knih, včetně Bhagavadgíty. Mého přítele, pana Mullika, to trochu překvapilo, že Angličan, křesťan, vlastnil Bhagavadgítu. Dotkl se kniha a zeptal se ho, zdali si ji bere s sebou. Angličan okamžitě odpověděl: "Pane Mullik, nemohu vám tuto knihu darovat. Nesmírně si ji vážím."
Bhagavadgíta je přijímána učenci a filozofy všech národností, takže si myslím, že lidé by měli mít jedno písmo, jednoho Boha, jednu mantru a jednu činnost: jedno písmo - Bhagavadgítu, jednoho Boha - Kršnu, jednu mantru - Haré Kršna mantru a jednu činnost - oddanou službu Kršnovi. Pak opravdu zavládne na celém světě mír. Prosím vás, abyste se pokusili pochopit tuto filozofii pokud možno co nejlépe. Jestliže si myslíte, že je pěkná, žijte podle ní. Chcete dát něco světu. Tak proč mu nedat oddanou službu - uvědomování si Kršny? Kršna říká v Bhagavadgítě: "Cokoliv koná velký člověk, konají i ostatní lidé. Celý svět následuje vzor, který svým příkladem stanoví." Tím se chce říci, že pokud jsou osobnosti na vedoucích postaveních vzorné, obyčejní lidé se řídí podle nich. Milostí Boha, Kršny, jste dostali vedoucí postavení. Tisíce mladých lidí vás následují. Mají vás rádi. Když jim tedy dáte něco duchovního, celý svět se změní.
Haré Kršna hnutí nevzniklo teprve nyní. Z historického hlediska je nejméně pět tisíc let staré. Bhagavdgíta, která je základem naší filozovie, byla přednesena Šrí Kršnou před pěti tisíci léty. Gíta je obvykle všeobecně přijímána jako indická náboženská kniha, ale není tomu tak - není ani indická ani hinduistická. Bhagavadgíta je určena pro všechny lidi na celém světě a to nejen pro lidské bytosti, ale i pro všechny ostatní živé tvory. V čtrnácté kapitole Kršna říká: "Ó synu Kuntí, všem životním druhům je umožněno se narodit v této hmotné přírodě a Já jsem otcem dávající sémě." Toto poukazuje na to, že věčná živá bytost se objevuje v různých hmotných podobách, tak jako zde jsou přítomny ženy, muži a děti. Všichni máme odlišné podoby. Tento svět je plný různých živočišných druhů, ale Kršna říká: "Jsem otcem všech." Takře Šrí Kršna prohlašuje, že všechny živé bytosti jsou jeho synové.
Někteří lidé mohou tvrdit, že Kršna je Ind, hind nebo něco jiného. To ale není pravda - Kršna je ve skutečnosti Nejvyšší Božská Osobnost, otec všech živých bytostí. Toto hnutí pro uvědomování si Kršny bylo založeno samotným Kršnou, takže není sektářské a je určeno pro každého.
V Bhagavadgítě Kršna popisuje všeobecný postup jak Ho uctívat: "Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mne a pouze Mně se klaň. Takto plně pohroužen ve Mně určitě ke Mně dojdeš."
Kršna říká, že bychom vždycky měli na Něho myslet a stát se Jeho oddanými. Pokud chceme někoho uctívat, měli bychom uctívaj Jeho. Chceme-li někomu vzdávat úctu, pak bychom ji měli vzdávat Kršnovi. Jestliže to uděláme, bezpochyby k Němu dospějeme. Je to velice jednoduchá metoda. Vždy myslet na Kršnu. Nic tím neztratíme, avšak získáme mnoho.
Pokud člověk zpívá Haré Kršna, nepociťuje žádnou hmotnou ztrátu, ale duchovně získává. Tak proč to nezkusit? Nic to nestojí. Za všechno musíme platit, ale Haré Kršna mantra je něco jiného. Šrí Kršna a jeho následovníci v posloupnosti duchovní učitelů ji neprodávají - spíše ji rozdávají zdarma. Říkáme prostě každému: "Zpívejte Haré Kršna. Tancujte v extázi." Je to výborná věc.
Proto přicházím do vaší země, Anglie, a zvláště do vašeho domu, abych vysvětlil toto hnutí pro uvědomování si Kršny, které všem velice pomáhá. Jste inteligentní chlapci. Moje prosba je, abyste se snažili pochopit co nejlépe tuto filozofii o vědomování si Kršny. Kršnadás Kavirádž, autor Čaitanja-čaritámrty, řekl: "Pokud se opravdu zajímáte o logiku a argumenty, požádejte laskavě o milost Šrí Čaitanju Maháprabhua. Jestliže to uděláte, shledáte to překvapivě podivuhodné."
Nenutíme lidi, aby přijali tuto filozofii. Spíše ji předkládáme, aby ji sami posoudili. Nejsme sektářské náboženské hnutí - uvědomování si Kršny je věda. Žádáme vás, abyste ji pečlivě a s inteligencí posoudili, a jestliže ji shledáte vznešenou, tak proč ji nepředložit světu?
Četli jste naše knihy, např. naši Bhagavadgítu?
JOHN: Četl jsem úryvky z Bhagavadgíty, ale nevím, čí verze to byla. Existuje tolik různých překladů.
Šríla Prabhupáda: Ano, jsou různé překlady, ve kterých autoři předkládají svou vlastní interpretaci textu. Proto jsem vydal Bhagavadgítu - taková jaká je. I indičtí autoři někdy nesprávně předkládají Bhagavadgítu. Například Mahátma Gándhí byl velký muž, ale snažil se vysvětlit Gítu po svém. Řekněme, že v ruce držíte plnící pero. Každý normální člověk ví, co je plnící pero. Někdo však může namítat: "Ne, to není plnící pero, to je pouze váš výklad." Je to v pořádku?
Výklad je nutný jedině tehdy, když jsou věci nejasné. Jestliže každý může pochopit, že toto je plnicí pero, proč je zapotřebí interpretovat? Bhagavadgíta je jasná jako slunce a slunce nepotřebuje na pomoc lampu.
Dám vám příklad. První verš z Bhagavadgíty zní:
dhrtarastra uvaca
dharma-ksetre kuru-ksetre samaveta yuyutsavah
mamakah pandavas caiva kim akurvata sanjaya
Dhrtarastra uvaca znamená, že král Dhrtaráštra, otec Durjódhanův, se ptá svého tajemníka Saňdžaji na své syny, kteří jsou připraveni bojovat proti Pánduovcům na Kuruovském bitevním poli. Místo Kurukšétra v Indii stále existuje. Byli jste v Indii?
JOHN: Ano, ale ne na tomto místě. Byli jsme v Hršikéši.
Šríla Prabhupáda: Ó, Hršikéš. Hršikéš je známé poutní místo. Podobně je Kurukšétra poutním místem poblíž Dillí. Bylo to poutní místo již ve védských dobách. Ve Védách se praví: "Chceš-li vykonat náboženský obřad, měl bys jít na Kurukšétru." Proto se Kurukšétra nazývá dharmakšétra neboli poutní místo.
Kurukšétra je jinými slovy skutečné historické místo a Pánduovci i synové Dhrtaráštry jsou skutečné historické osobnosti. Jejich životy jsou popsány v Mahábháratě. Avšak navzdory těmto faktům interpretoval Gándhí slovo kuruksetre jako "tělo" a Pánduovce jako "smysly". Proti tomu máme námitky. Proč by měl někdo Ghagavadgítu interpretovat, když jsou zde jasná fakta?
Bhagavadgíta je velice autoritativní a populární kniha, a proto se nezodpovědní autoři snaží předložit své nedopečené filozofie pod záminkou, že komentují Bhagavadgítu. Proto existuje tolik falešných a scestných interpretací Gíty - něco kolem šestiset šedesáti čtyř. Každý si myslí, že může interpretovat Gítu svým vlastním způsobem. Ale proč? Proč by to mělo být dovoleno? Říkáme, že nikdo nesmí interpretovat Bhagavadgítu po svém. Kde by pak byla její autorita? Autor Bhagavadgíty nám ji nezanechal proto, aby byla interpretována lidmi třetí třídy. Autorem je Kršna, Nejvyšší Pán, a všechno jasně řekl. Proč by tedy měl obyčejný člověk interpretovat Jeho slova? To je naše námitka.
Proto jsme vydali Bhagavadgítu takovou, jaká je. V Bhagavadgítě naleznete nejen velice vznešenou filozofii a teologii, ale i sociologii, politiku a vědu. Kršna zde všechno jasně vysvětluje. Hnutí pro uvědomování si Kršny je určeno pro předkládání skutečné Bhagavadgíty. To je vše. Nic si nevymýšlíme. (Do pokoje vstupuje žena.)
JOHN: To je Danova manželka, Jill, která tady s námi bydlí.
Šríla Prabhupáda: Jsem rád, že tě poznávám. Buď šťastná a učiň ostatní šťastnými. To je vědomí Kršny. Védský názor je: nechť jsou všichni šťastní. To samé říká Šrí Čaitanja Maháprabhu. Chtěl, aby toto hnutí bylo rozšířeno v každém městě a každé vesnici na celém světě. Předpověděl, že to učiní lidi šťastnými. Každé velké poselství nebo každý velký ideál by měl učinit lidi šťastnými, protože v tomto hmotném světě není radosti. To je skutečnost. Nemůže zde být žádné štěstí.
Toto místo není určené k radovánkám. Sám Šrí Kršna popisuje tento svět v Bhagavadgítě jako "přechodné místo nesnází". Můžete přijmout hmotný svět jako strastiplný a říkat: "Dobrá, je to mizerné, ale já se s tím smiřuji." Avšak takový postoj je bezcenný, protože vám hmotná příroda ani nedovolí zde odejít. Kršna ale tvrdí, že existuje způsob, jak strastiplnou existenci ukončit: "Velké duše, oddaní jogíni, se nikdy nevrátí do pomíjivého světa plného nesnází, neboť dosáhly nejvyšší dokonalosti. Pokud ke Mně někdo dojde, nemusí se vrátit do mizerných životních podmínek v hmotném světě."
Měli bychom tedy pochopit, co Kršna vysvětluje. Příroda je krutá. Americký prezident Kennedy si myslel, že je nejšťastnější člověk. Byl mladý, byl zvolen za prezidenta, měl pěknou manželku a děti, celý svět ho respektoval; ale jeho konec přišel během okamžiku. Všechno je pomíjivé. Jaké je jeho nynější postavení? Kde je? Jestliže je život věčný, jestliže je živá bytost věčná, kam odešel? Co nyní dělá? Je šťastný nebo nešťastný? Narodil se znovu v Americe nebo v Číně? Nikdo to nedokáže zodpovědět. Skutečností je, že jako žijící bytost existuje věčně. Někde existuje. To je počátek filozofie Bhagavadgíty. Živá bytost není zničena po zániku těla, ale žije věčně. Právě tak jako jste v dětství měli malé tělo. Dětské tělo již neexistuje, ale vy ano. Proto je přirozené, že po zániku tohoto těla pokračujete v existenci v jiném těle. Není to příliš těžké pochopit. Duše je věčná a tělo je pomíjivé. Taková je skutečnost.
Tento život je určen ke "zhotovení" příštího těla. To je védské poznání. V tomto životě tvoříme naše příští tělo. Například žák se může ve škole velice dobře učit. Tímto způsobem si připravuje dospělé tělo. Jako mladý muž bude užívat výsledků vzdělání, které nabyl v dětství. Pomocí vzdělání získá dobrou práci a byt. V tomto smyslu se dá říci, že si student ve škole tvoří příští tělo. Podobně si všichni tvoříme těla podle naší karmy. Pod vlivem karmy přijímá většina lidí další hmotné tělo. Kršna ale tvrdí, že je možné stvořit tělo duchovní, se kterým k Němu můžeme přijít. Říká, že ti, kdo Ho uctívají, odcházejí po smrti na Jeho duchovní planetu. Celá védská filozofie učí, že pokud chcete odejít na určitou planetu, musíte mít určité tělo. Nemůžete jít v tomto těle. Lidé se například snaží doletět na Měsíc. Pokoušejí se tam dostat se svými hmotnými těly, ale nemohou tam zůstat. Kršna však poskytuje způsob, jak dospět na jiné planety a nejvyšší planeta je Kršnova planeta. Můžete tam jít. "Ti, kdo uctívají polobohy, jdou k polobohům; k předkům jdou ti, kteří uctívají předky; kdo uctívá duchy, jde k duchům a ti, kdo uctívají Mě, jdou ke Mně."
Taková osoba se nevrací do těchto hmotných podmínek. Proč? Dosáhla nejvyšší dokonalosti a vrátila se zpět ke Kršnovi. Největším požehnáním lidské společnosti je výchova lidí k návratu ke Kršnovi, na Jeho duchovní planetu, kde s Ním mohou tancovat v rásalíle. Viděli jste obrázky Kršny, jak tancuje rásalílu?
JOHN: Jaké obrázky?
Oddaný: Ty, které znázorňují, jak Kršna tancuje s Rádhou a ostatními pastýřkami krav - gópími.
Šríla Prabhupáda: Ano. Takže můžete jít do duchovního světa a radostně tancovat s Kršnou. Živé bytosti mohou mít ke Kršnovi mnoho různých vztahů - jako přítel, služebník, rodič, milující, cokoliv chcete. Kršna říká: "Všechny odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdávají." Pěstujte své vědomí podle toho, jaký chcete mít vztah ke Kršnovi a On je připraven vás podle vašich schopností přijmout. To vyřeší všechny problémy.
V tomto světě není nic stálého, nic blaženého, nic plné vědění. Proto učíme chlapce a dívky na západě vědu uvědomování si Kršny. Každý toho může využít. Je to velice prospěšné. Snažte se tomu porozumět, a jestliže se vám to zamlouvá, přijměte to. Hledáte něco krásného. Jste chytří hoši. Snažte se tuto filozofii pochopit.
Máte výborné hudební nadání. Pomocí hudby byly předávány všechny védské mantry. Zejména Sámavéda je plná hudby: "Klaním se Nejvyššímu Pánu, k Němuž se modlí i velcí polobozi Brahmá, Varuna, Indra, Šiva a Marutové. Ti, kdo znají Sámavédu, Ho opěvují různými védskými zpěvy." Takže védské mantry jsou určené ke zpívání. Bhagavadgíta a Šrímad Bhágavatam mohou být zpívány velice krásně. To je správný působ zpívání védských manter. Lidé získají prospěch pouhým posloucháním vibrace, i když nechápou význam. (Šríla Prabhupáda zpívá některé mantry ze Šrímad Bhágavatam.)
Prostě transcendentální zvukovou vibrací může být všechno dosaženo. Mohu se zeptat, jakou filozofií se zabýváte?
JOHN: Jakou filozofií se zabýváme?
YOKO: Žádnou. Jenom žijeme.
GEORGE: Dělali jsme meditaci. Lépe řečeno, já dělám svou meditaci - mantra meditaci.
Šríla Prabhupáda: Haré Kršna je také mantra.
JOHN: My mantru ale nezpíváme.
GEORGE: Ne, my ji opakujeme.
JOHN: Dostali jsme ji od Maharišiho. Je to osobní mantra.
Šríla Prabhupáda: Jeho mantry nejsou veřejné.
GEORGE: Neříkají se nahlas.
JOHN: Ano - jsou tajné.
Šríla Prabhupáda: Povím vám příběh o Rámánudžáčárjovi, velkém duchovním učiteli. Jeho guru mu dal mantru a řekl: "Milý chlapče, opakuj tuto mantru potichu. Nikdo jiný ji nesmí slyšet. Je velice tajná." Rámánudžáčárja se otázal svého duchovního učitele: "Jaký význam má tato mantra?" Guru odpověděl: "Opakováním této mantry v meditaci dosáhneš osvobození."
Rámánudžáčárja okamžitě odešel na veřejné prostranství a vyhlásil: "Všichni opakujte tuto mantru. Osvobodíte se." (Smích.) Pak se vrátil k duchovnímu učiteli, který byl velice rozhněván: "Říkal jsem ti, že to máš opakovat potichu!" Rámánudžáčárja pravil: "Ano, prohřešil jsem se, takže mě potrestejte, jak budete chtít. Ale protože jste mi řekl, že zpívání této mantry vysvobozuje z hmotné existence, dal jsem ji všem lidem. Ať se všichni osvobodí a já jdu do pekla - jsem připraven. Ale pokud může být každý opakováním této mantry osvobozen, nechť je rozšiřována veřejně." Poté ho jeho duchovní učitel obejmul, řka: "Jsi větší než já."
Vidíte? Pokud má mantra takovou sílu, tak proč by měla být tajná? Měla by se rozdávat. Lidé trpí. Proto Čaitanja Maháprabhu řekl, že Haré Kršna mantra by se měla zpívat nahlas. Každý, kdo ji uslyší, i ptáci, i zvířata, se osvobodí.
YOKO: Pokud je Haré Kršna mantra tak učinná a tak mocná, je zde nějaký důvod zpívat něco jiného? Mluvil jste například o písních a různých mantrách. Má to nějakou výhodu zpívat jiné písně či mantry?
Šríla Prabhupáda: Jsou i jiné mantry, ale Haré Kršna mantra se pro tento věk obzvláště doporučuje. Avšak ostatní védské mantry se také mohou zpívat. Jak jsem vám již řekl, světci sedávali s hudebními nástroji, jako např. tambura, a zpívali. Nárada Muni vždy zpívá mantry a hraje na svůj strunný nástroj - vínu. Takže hlasité zpívání s hudebními nástroji není nic nového. Dělalo se to již od nepaměti. Avšak pro tento věk se zvláště doporučuje zpívání Haré Kršna mantry. Uvádí se v mnoha spisech védské literatury, jako Brahmánada Purána, Kalisantarana, Upanišady, Agni Purána a další. Kromě toho sám Šrí Kršna v podobě Šrí Čaitanje šířil, že každý by měl zpívat Haré Kršna mantru. A mnoho lidí Ho následovalo. Když vědci něco objeví, stává se to veřejným vlastnictvím. Lidé to mohou využívat. Podobně, jestliže má mantra sílu, všichni lidé by toho měli využít. Proč by to mělo zůstávat v tajnosti? Pokud je mantra cenná, má cenu pro každého. Proč by to mělo být jen pro určité lidi?
JOHN: Pokud jsou všechny mantry pouze jména Boha, ať je to tajná nebo veřejná mantra, je to vždycky jméno Boha. Proto nehraje tak velkou roli, kterou mantru zpíváte - nebo ano?
Šríla Prabhupáda: Rozdíl v tom je. V lékárně se například prodávají všechny druhy léků na nejrůznější nemoce. Přesto musíte dostat lékařský předpis na určitý druh léku, jinak vám to lékárník nebude chtít vydat. Můžete jít do lékárny a říci: "Jsem nemocný, dejte mi, prosím vás, nějaké léky." Ale lékárník vás požádá: "Kde máte recept."
Podobně pro tento věk Kali je v šástrách neboli písmech předepsaná Haré Kršna mantra. A velký učitel Šrí Čaitanja Maháprabhu, kterého považujeme za inkarnaci Boha, ji rovněž předepsal. Takže naše zásada je taková, že každý by měl dodržovat předpisy velkých autorit. Měli bychom následovat ve stopách velkých autorit. To je naše práce. Mahábhárata uvádí: "Suché argumenty nejsou přesvědčující. Velká osobnost, jejíž názor není v rozporu s ostatními, není považována za velkého mudrce. Podobně studiem Véd, které jsou různorodé, nemůže člověk přijít na správnou cestu k pochopení náboženských principů. Zaručená pravda je ukryta v srdci pravé seberalizované osoby. Následkem toho, jak šástry potvrzují, by měl člověk přijmout jakoukoliv progresivní cestu velkých duší." Tato védská mantra říká, že pokud se snažíte argumentovat a přiblížit se Absolutní Pravdě, je to velice složité. Pomocí argumentů a úsudku je to velmi těžké, protože naše argumenty a úsudky jsou omezené. Také naše smysly jsou nedokonalé. Je mnoho zmatených spisů a každý filozof má odlišný názor. Pokud neporazí ostatní filozofy, nemůže se stát uznávaným filozofem. Jedna teorie nahrazuje druhou, takže filozofické hloubání nám nepomůže dospět k Absolutní Pravdě. Absolutní Pravda je velice tajemná. Jak tedy může člověk odhalit tak tajemnou věc? Jednoduše následováním velkých osobností, které již úspěchu dosáhly. Naše filozofická metoda uvědomování si Kršny se zakládá na následování velkých osobností, jako jsou Šrí Kršna, Šrí Čaitanja a velcí duchovní učitelé. Ve Védách se doporučuje: "Přijměte útočiště u pravých autorit a následujte je. Tak naleznete konečný cíl."
Tento postup také doporučuje Šrí Kršna v Bhagavadgítě: "Sdělil jsem tuto nehynoucí vědu o józe bohu Slunce Vivasvánovi a Vivasván ji sdělil Manuovi, otci lidstva, který ji pak předal Ikšvákuovi." Kršna říká, milý Ardžuno, nemysli si, že tato duchovní věda je něco nového. Je věčná a nejdříve jsem ji sdělil bohu Slunce, Vivasvánovi, a ten ji řekl svému synovi Manuovi a Manu předal toto vědění svému synu, králi Ikšvákuovi.
Šrí Kršna dále vysvětluje: "Takto byla tato nejvyšší věda předávána posloupností duchovních učitelů a takto ji přijali svatí králové. Během času však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že původní věda je ztracena." Proto Kršna říká: "Proto ti to znovu vysvětluji." Mantra by tedy měla být obdržena prostřednictvím posloupnosti duchovních učitelů. Védská instrukce zní: Jestliže tvoje mantra nepřichází posloupností duchovních učitelů, nebude účinná. Mantra musí být obdržena správným způsobem od původního Nejvyššího Absolutního Pána, prostřednictvím posloupnosti duchovních učitelů. Musí být obdržena touto cestou a jedině pak bude působit.
Podle naší filozofie sestupuje mantra čtyřmi posloupnostmi: přes Šivu, přes bohyni Lakšmí, přes Brahmu a přes čtyři Kumáry. Stejná věc sestupuje čtyřmi různými kanály, které se nazývají sampradáje neboli žákovské posloupnosti. Obdržíme-li mantru tímto způsobem, bude účinná. A jestliže ji někdo touto cestou nepřijme, nedočká se ovoce.
YOKO: Pokud má mantra sama o sobě takovou moc, záleží na tom, odkud ji dostanete, odkud ji přijmete?
Šríla Prabhupáda: Jistěže na tom záleží. Například mléko je výživné, to ví každý. Když se však mléka dotkne hadí tlama, přestává být zdravé. Stane se jedovaté.
YOKO: Dobrá, mléko je ale hmotné.
Šríla Prabhupáda: Ano, je hmotné, ale poněvadž se snažíte pochopit duchovní námět pomocí hmotných smyslů, musíme uvádět hmotné příklady.
YOKO: Nemyslím si, že mi musíte dávat hmotný příklad. Je mi jasné, že mantra není hmotná. Mělo by to být něco duchovního. Proto si myslím, že by ji nikdo neměl dokázat poskvrnit. Překvapilo by mě, kdyby někdo mohl skutečně zničit to, co není hmotné.
Šríla Prabhupáda: Ale když neobdržíte mantru správným způsobem, nemůžete si být stoprocentně jisti, že je duchovní.
JOHN: Jak to můžete vědět? Jak to můžete říct? Když se některý z vašich žáků nebo někdo z nás či kdokoliv jiný obrátí na nějakého duchovního učitele, jak poznáme, jestli je pravý nebo ne?
Šríla Prabhupáda: Neměli bychom jít k nějakému duchovnímu učiteli.
JOHN: Ano, měli bychom jít k pravému duchovnímu učiteli. Ale jak ho rozlišíme od ostatních?
Šríla Prabhupáda: Znamená to, že nepůjdete k nějakému duchovnímu učiteli. Musí být členem uznávané sampradáje, určité posloupnosti duchovních učitelů.
JOHN: Ale co když někdo z učitelů, kteří nejsou v posloupnosti, říká přesně to samé jako ten, kdo je? Co když říká, že jeho mantra pochází z Véd a zdá se, že mluví s takovou autoritou jako vy? Pak by měl být pravděpodobně správný. Klame to - jako když před sebou máte na talířku mnoho druhů ovoce.
Šríla Prabhupáda: Pokud mantra skutečně přichází prostřednictvím pravé posloupnosti duchovních učitelů, pak bude mít sílu.
JOHN: Ale Haré Kršna mantra je nejlepší, že jo?
Šríla Prabhupáda: Ano.
YOKO: Dobrá, když je Haré Kršna mantra nejlepší, tak proč bychom se měli otravovat říkáním něčeho jiného než Haré Kršna?
Šríla Prabhupáda: To je pravda, nemusíte říkat nic jiného. Haré Kršna mantra pro dokonalost a osvobození úplně stačí.
GEORGE: Není to jako s květinami? Někdo může mít radši růže a někdo dá zase přednost karafiátům. Nezůstává rozhodnutí ve skutečnosti na jednotlivém oddaném? Pro duchovní pokrok jednoho člověka může být užitečná Haré Kršna mantra a někdo jiný může zjistit, že pro něho je lepší jiná mantra. Není to otázka vkusu, jako při vybírání květin? Všechno jsou to květiny, ale někteří lidé mohou dát přednost jedné před druhou.
Šríla Prabhupáda: Přesto je v tom ale rozdíl. Voňavá růže se považuje za lepší, než nějaká květina bez vůně.
YOKO: V tom případě nemohu...
Šríla Prabhupáda: Pokus se pochopit příklad s květinami.
YOKO: Dobrá.
Šríla Prabhupáda: Může se vám líbit jedna květina a někomu jinému druhá květina. Ale mezi květinami je také rozdíl. Je mnoho voňavých květin a mnoho květin bez vůně.
YOKO: Je květina, která voní, lepší?
Šríla Prabhupáda: Ano. Takže vaše záliba, kterou cítíte k určité květině nevyřeší otázku, která květina je skutečně lepší. Právě tak osobní posouzení nepomůže při výběru duchovního postupu. Šrí Kršna říká v Bhagavadgítě: "Všechny odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdají. Všichni v každém ohledu kráčejí Mou cestou, ó synu Prthy." Kršna je Nejvyšší Bůh. Pokud k Němu chce někdo mít určitý vztah, Kršna se mu podle toho ukáže. Je to jako s květinami. Můžete chtít žlutou květinu, ale tato květina nemusí vůbec vonět. Tato květina je zde pro vás, to je vše. Ale jestli chce někdo růži, Kršna mu dá růži. V obou případech dostanete květinu podle vašeho výběru, ale když porovnáte obě květiny, zjistíte, že růže je lepší.
Kršna se zjevuje různým hledačům různými způsoby. Realizace Kršny, Absolutní Pravdy, je trojího druhu: brahma, Paramátmá a Bhagaván. Brahma, Paramátmá a Bhagaván jsou tři různé rysy Absolutní Pravdy. Džňáníové neboli empiričtí filozofové dospějí k neosobnímu brahma. Jogíni se soustřeďují na Nadduši, Paramátmu. A cílem oddaných je Bhagaván čili Kršna, Nejvyšší Božská Osobnost. Ale Kršna, Nadduše a neosobní brahma se neliší. Jsou jako světlo, které je opakem temnoty. Ale ve světle jsou rozmanitosti.
Ve Védách jsou vysvětleny tři rysy Absolutní Pravdy na příkladu se slunečním světlem a bohem Slunce. Ve sluneční záři je sětlo, zrovna tak jako na Slunci. Na Slunci sídlí ovládající božstvo, které musí být také plné světla. Z čeho by jinak všechno sluneční světlo pocházelo? Neosobní aspekt Boha, brahma, je přirovnáván ke slunečním paprskům, Nadduše je jako sluneční koule a Kršna je jako sluneční bůh. Souhrnem řečeno, všichni tvoří Slunce. Přesto však rozdíly zůstávají. Například jen proto, že sluneční světlo vchází oknem do pokoje, nemůžete říci, že samotné Slunce vešlo. To by byla chyba. Slunce je vzdálené mnoho milionů kilometrů. V jistém smyslu je slunce v pokoji, ale otázka je, do jaké míry. Stupně duchovní realizace - brahma, Paramátma a Bhagaván - jsou různé.
YOKO: Ale říkal jste, že když se mléka dotkne had, stane se jedovaté. Mnoho církví mělo pravděpodobně zpočátku dobré učení, ale postupem času jejich poselství zaniklo. Jak tedy může člověk rozhodnout, zda-li poselství brahma, o kterém jste hovořil, vždy zůstává v čistém stavu? Jak si můžete být jistý, že nebylo otráveno hadem?
Šríla Prabhupáda: To je individuální. Musíš se stát upřímnou studentkou.
YOKO: Dobrá, co ale znamená "upřímný"? Myslím si, že se narodíme buď upřímní nebo neupřímní.
Šríla Prabhupáda: Být upřímný znamená, že chápeš rozdíl mezi brahma, Paramátmou a Bhagavánem.
YOKO: Závisí to na poznání? Chci říct, na posledním závěru, který člověk udělá?
Šríla Prabhupáda: Všechno záleží na poznání. Jak můžeme bez poznání udělat pokrok? Být upřímným studentem znamená získat vědomosti.
YOKO: Ale ne všechno se dá poznat...
Šríla Prabhupáda: Ano, nikdo nemůže poznat Absolutní Pravdu úplně. Je to z toho důvodu, že naše vědění je velice nedokonalé. Ale stejně bychom se měli snažit pochopit Absolutní Pravdu, pokud vědomosti dovolují. Védy říkají: avan-manasa-gocara. Absolutní Pravda je tak ohromná a neomezená, že není možné, abychom Ji poznali úplně; naše smysly nám to nedovolí. Měli bychom se snažit pokud možno co nejvíce. A to je možné, neboť jsme částečkami Absolutního. Proto jsou v nás obsažené vlastnosti Absolutního, ovšem v nepatrném množství. Toto nepatrné množství Absolutního v nás je ve srovnání s materiálním poznáním nesmírné.
Materiální poznání není prakticky žádné poznání. Je to neznalost. Ale když je člověk osvobozen a obdrží osvobozené poznání, jeho poznání je daleko větší, než největší hmotné poznání. Proto bychom se měli co nejvíce snažit pochopit, co je brahma, Paramátmá a Bhagaván. Ve Šrímad Bhágavatam stojí: "Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto nedvojnou podstatu brahma, Paramátma nebo Bhagaván." Ještě jednou. Jaký je rozdíl mezi těmito třemi stupni poznání? Ve skutečnosti je realizace brahma, Paramátmy a Bhagavána poznání jedné a téže věci.
Zde je jiný příklad v této souvislosti. Představte si, že se díváte ze vzdáleného místa na horu. Nejdříve uvidíte na obzoru mlhavý tvar podobný mraku. Přistoupíte-li blíže, vidíte cosi zeleného. A když se procházíte po hoře, vidíte mnoho tvorů - zvířata, lidi, stromy atd. Ale zdálky to vypadalo jako mrak. Takže ačkoliv Absolutní Pravda je vždy stejná, jeví se různě z různých zorných úhlů. Vidíme-li horu z dálky, vypadá jako mrak - to je jako realizace brahma. Poznání Paramátmy se dá přirovnat k pozorování hory z menší vzdálenosti. A když je Absolutno poznáno jako Nejvyšší Osoba, Bhagaván, je to jako bychom stáli těsně u hory; vidíte všechno naprosto podrobně. Takže ačkoliv osoby, které vidí brahma, které vidí Paramátmu, a které vidí Kršnu, pozorují stejnou věc, jejich poznání se liší podle příslušného postavení.
Tyto věci jsou velice přesně vysvětleny v Bhagavadgítě, kde Šrí Kršna říká: "Jsem zdrojem všech duchovních i hmotných světů. Všechno pochází ze Mne. Moudří, kteří to dokonale znají, Mi oddaně slouží a uctívají Mne celým svým srdcem." Kršna říká, jsem zdrojem všeho - brahma, Paramátmy, všeho. I jinde v Bhagavadgítě je jasně řečeno, že Kršna je zdrojem brahma. Proto je poznání brahma a Paramátmy zahrnuto v poznání Kršny. Pokud někdo zná Kršnu, zná automaticky Paramátmu a brahma. Taková osoba automaticky dosáhne výsledku jógické meditace neboli poznání Nadduše, Paramátmy. Rovněž dosáhne výsledku empirického filozofického hloubání neboli poznání brahma. Navíc osobně slouží Nejvyššímu Pánu, Kršnovi. Jestliže uděláte srovnávací studii, shledáte, že realizace Kršny zahrnuje všechna ostatní poznání. Védy nás o tom informují. Poznáte-li Nejvyššího, všechna moudrost se okamžitě zjeví. A v Bhagavadgítě stojí: "Poznáním tohoto nepotřebujeme znát víc."
Za prvé tedy musíte upřímně studovat védské poznání. Proto vás prosím, abyste se stali upřímnými studenty. Tím, že pochopíte kdo je Kršna, porozumíte všemu. Paramátma je lokalizovaný aspekt Absolutní Božské Osobnosti. Šrí Kršna říká: "Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, ó Ardžuno." Brahma je záře Absolutního a Parambrahma neboli Bhagaván, Nejvyšší Božská Osobnost, je Kršna. Máte-li tedy dokonalé poznání o Kršnovi, pak také máte poznání o brahma a Paramátmovi. Ale jestliže znáte pouze brahma nebo Paramátmu, nevíte nic o Kršnovi. Opět můžeme uvést příklad se sluncem. Jestliže znáte pouze sluneční záři, neznáte sluneční kouli nebo božstvo, které sídlí na Slunci. Ale když sídlíte na vlastním Slunci, pak automaticky víte, jaký je povrch a záře Slunce.
Proto z nestranného hlediska je doporučováno, aby lidé studovali vědu o Absolutní Pravdě, tj. Kršnovi. Zahrnuje to veškeré poznání. Šrí Kršna říká: "Po mnoha zrozeních a smrtích se člověk, jenž je vpravdě obdařen poznáním, odevzdá Mně, vědouce, že jsem příčinou všech příčin a všeho co existuje. Taková velká duše je velmi vzácná." Kršna říká, že po mnoha zrozeních pěstování poznání se člověk stane moudrý. Kršna říká, že z Něho všechno pochází a že je původem všeho. Ten, kdo tuto vědu zná dokonale, se nazývá budha neboli inteligentní a začne oddaně sloužit Kršnovi s myslí na Něho upřenou.
Ve Védántasútře zní první aforism takto: "Nyní je vhodná doba na dotazování se o Absolutním, Brahma." Co je to tedy Brahma? Další aforismus je: Brahma, Absolutní, je to, z čeho všechno vyzařuje. V Bhagavadgítě Nejvyšší Božská Osobnost říká: všechno emanuje ze Mne. Když tedy budete studovat védskou literaturu velice podrobně, dojdete k závěru, že Kršna je Nejvyšší. Proto uvědomování si Kršny zahrnuje všechny ostatní druhy poznání. Milion dolarů zahrnuje deset dolarů, pět set dolarů a také tisíc dolarů. Ale ten, kdo má jenom deset dolarů nebo pět set dolarů, nemůže tvrdit, že má milion dolarů. Uvědomování si Kršny tedy zahrnuje všechna duchovní poznání. To je přijímáno všemi áčárji neboli velkými duchovními učiteli.
Mluvili jste o Maharišim. Nenapsal nějakou knihu o Bhagavadgítě?
JOHN: Ano, to byla ta, kterou jsme četli.
Šríla Prabhupáda: Proč tedy používá Kršnovy knihy, aby předožil svou vlastní filozofii? Bhagavadgíta je Kršnova kniha. Proč využívá Kršnovy knihy? GEORGE: Není tomu tak. On to pouze přeložil.
Šríla Prabhupáda: Proč? Protože Kršnova kniha je velice známá.
JOHN: Také jsem četl jiný překlad od Paramahansy Jóganandy.
Šríla Prabhupáda: Ano, všichni tito lidé využívají Kršnovy knihy, aby si vypůjčili její autoritu pro své vlastní spekulace. Vivékananda to udělal, Aurobindo to udělal, Dr. Radhakrišna to udělal, Mahátmá Gándhí to udělal. Tisíce podobných to udělalo. Proč ale využívají Bhagavadgíty jako prostředku pro své vlastní myšlenky?
GEORGE: Chtějí to pouze přeložit do angličtiny.
Šríla Prabhupáda: Ó ne. Není to otázka pouhého překladu. Je to otázka myšlenek obsažených v Bhagavadgítě. Mohou to přeložit do angličtiny nebo perštiny, to nevadí. Velký problém je v tom, že využívají autority Bhagavadgíty k předložení svých vlastních myšlenek. Proč musí citovat z Bhagavadgíty, aby dokázali své vlastní myšlenky, které se úplně liší od Kršnových myšlenek? Jestliže chtějí psát o Bhagavadgítě, měli by nechat stranou své vyspekulované myšlenky a přímo přednést závěry Gíty. Proč nepředloží Bhagavadgítu tak, jak je? To je náš návrh.
GEORGE: Ale Bhagavadgíta, taková jaká je... je přece v sanskrtu.
Šríla Prabhupáda: Ne, my jsme ji přeložili do angličtiny.
GEORGE: Ale oni to také přeložili do angličtiny.
JOHN: Ano, oni to také přeložili. A vy jste to také přeložil. Všechno jsou překlady. To znamená...
Šríla Prabhupáda: Ano, jakákoliv Bhagavadgíta, kterou čtete, je překlad, nemůžete číst původní sanskrtský text.
GEORGE: Ale jsou zde stovky překladů.
JOHN: A všechny se od sebe liší.
GEORGE: Všichni autoři také tvrdí, že jejich překlad je nejlepší. A někdy dostanu něco od jednoho autora, co jsem od druhého nedostal.
Oddaný: Četl jsi někdy nějakou Gítu bez komentářů? Přímo jednotlivé sloky?
GEORGE: Máš na mysli přímo sanskrt?
Oddaný: Ne, pouze překlad veršů.
GEORGE: To je většinou to, jak jsou udělány. Vždy se jedná o překlad veršů a některé z nich kromě toho mají výklad. Ale pokud se týká překladů, jejich kvalita závisí pouze na tom, kdo je dělá.
Oddaný: Správně. Takže se musíš obrátit na autoritu.
JOHN: Ale jak od sebe rozeznáš jednotlivé autority? GEORGE: Svět je plný autorit, však to znáte.
YOKO: Je tady nejméně pět set autorit, které...
JOHN: Zjistil jsem, že pro mě je nejlepší, přijmout něco zde a něco támhle.
YOKO: Rádi bychom vás požádali o radu. Jak můžeme vědět, kdo je konečná autorita? Říkáte, že existuje pět set překladů Bhagavadgíty. Proč se někdo vůbec snaží přeložit Gítu do angličtiny, aniž by byl autorita. Kdo je autorita a kdo má autoritu.
Šríla Prabhupáda: Autorita je původní text.
YOKO: To je pravda, ale všichni překládají původní text. Jaký je tedy rozdíl mezi jedním a druhým překladem?
Šríla Prabhupáda: Celý problém spočívá v otázce posloupnosti duchovních učitelů. Jestliže nepřijmeme Gítu z autorizované sampradáje, nepomůže nám to. V úvodu k naší Bhagavadgítě jsme důkladně vysvětlili, že kromě Kršny není nikdo autorita. Kršna je autorita, protože Bhagavadgíta byla přednesena Kršnou. Můžete to vyvrátit? Kršna je autorita.
YOKO: Ano, ale on nepřeložil Gítu do angličtiny.
Šríla Prabhupáda: Důležité však je si uvědomit, že Kršna je autorita na Bhagavadgítu. Přijímáš to?
YOKO: Ano.
Šríla Prabhupáda: A ty také?
JOHN: Ano.
Šríla Prabhupáda: Pak byste se měli zajímat, co Kršna říká. To je autoritativní. Proč byste měli poslouchat názory někoho jiného? Když chcete porozumět, co Kršna řekl, musíte to vyhledat v autorizovaných védských písmech. A upřímný student to udělá.
JOHN: A co Jógananda, Mahariši a ostatní lidé, kteří přeložili Gítu. Jak máme poznat, že jejich verze není v souhlase s Kršnovými slovy?
Šríla Prabhupáda: Jestli tomu chceš opravdu porozumět, pak bys měl studovat původní text v sanskrtu.
JOHN: Studovat sanskrt? To nemyslíte vážně.
GEORGE: Ale Vivékananda řekl, že knihy, rituály, dogma a chrámy jsou tak jak tak druhotné detaily. Řekl, že nejsou nejdůležitější. Nemusíte číst knihy, abyste dostal poznání.
Šríla Prabhupáda: Proč tedy Vivékananda napsal tolik knih? (smích)
GEORGE: Po pravdě řečeno, to samé je napsané v Gítě.
Šríla Prabhupáda: Ne, Gíta to neříká.
GEORGE: Ale v Hršikéši, když jsme meditovali dlouhou dobu, jednoho člověka to omrzelo a rozhodl se, že bude číst Gítu, aby vyšel z meditace. Otevřel Gítu a řekl: "Nečtěte knihy. Meditujte."
Šríla Prabhupáda: Kde to Kršna v Gítě říká?
GEORGE: V Gítě to je napsáno.
Šríla Prabhupáda: Ne, v Bhagavadgítě Kršna říká: "Toto poznání o poli působnosti a znalci pole již popsali mnozí svatí muži v různých védských písmech. Je zvláště podáno ve Védántasútře a je zdůvodněno s přihlédnutím k příčině a následku." Šrí Kršna vysvětluje, že vědecké poznání Absolutní Pravdy je vysvětleno v Brahmasútře neboli Védántasútře. Védántasútra je kniha. Na jiném místě v Gítě Kršna říká: "Ten však, kdo zavrhen příkazy písem a veden chtíčem jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle." Gíta píše o těchto věcech, jak tedy můžeš tvrdit, že Kršna nedoporučuje, abychom četli knihy?
YOKO: Začínám rozumět tomu, co říkáte. Řekl jste například, že Haré Kršna je nejmocnější slovo. Jestliže je to pravda, proč se tedy musíme otravovat a říkat nějaká jiná slova. Je to opravdu zapotřebí? Proč nás povzbuzujete, abychom psali další písničky než Haré Kršna?
Šríla Prabhupáda: Zpívání Haré Kršna mantry je doporučený proces, určený k očistě srdce. Takže ten, kdo zpívá Haré Kršna pravidelně, nepotřebuje dělat nic jiného. Je již v dokonalém postavení. Nemusí ani číst žádné knihy.
YOKO: Ano, souhlasím. Proč jste tedy říkal, že na tom není nic špatného, když budeme psát písně, mluvit a podobně. Není to ztráta času?
Šríla Prabhupáda: Ne, není. Šrí Čaitanja Maháprabhu například strávil většinu svého času pouhým zpíváním. Byl sannjásín, to jest ten, kdo vstoupí do životního stavu odříkání. Ale velcí sannjásíni Ho kritizovali za to, že nečte Védánsútru a pouze zpívá a tancuje. Kritizovali Jeho neustále zpívání Haré Kršna mantry. Když se však Šrí Čaitanja setkal s těmito velkými učenci, nemlčel. Vysvětlil silnými argumenty na základě védských textů, že zpívání Haré Kršna je dostačující.
Zpívání Haré Kršna k osvobození stačí, o tom není pochyb, ale jestliže chce někdo rozumět Haré Kršna mantře prostřednictvím Védánty, filozofií nebo studiem, tak my nepostrádáme informace. Máme mnoho knih. Ale nedoporučujeme knihy, protože Haré Kršna mantra by byla nějak nedostačující. Haré Kršna mantra je dostačující, avšak když Šrí Čaitanja Maháprabhu zpíval, musel se někdy střetnout s ponujícími učenci, jako s Prakášanandou Sarasvatím a Sárvabhaumou Bhattáčárjou, a s nimi byl připraven diskutovat filozofii Védánty. Neměli bychom tedy být hloupí. Když někdo přijde a chce se bavit o Védántě, musíme být připraveni. Při našem kázání se setkáváme s otázkami mnoha různých lidí. Měli bychom být schopni zodpovědět všechny jejich otázky. Jinak Haré Kršna mantra nebude stačit. Není k tomu nutné nějaké vzdělání nebo čtení, či cokoliv jiného. Pouhým zpíváním Haré Kršna získáte nejvyšší dokonalost. To je skutečnost.
Oddaný: Dnes ráno jste například vysvětlil, že můžeme provozovat uvědomování si Kršny, zatímco pracujeme, když třeba zatloukáme hřebíky.
Šríla Prabhupáda: Ano.
Oddaný: Takže zpívání dohromady s vykonáváním našich povinností, zatímco se soustřeďujeme na Kršnu, je část tohoto procesu, nebo ne?
Šríla Prabhupáda: Ano, podstata celé věci je: mysl by měla být vždy upoutána na Kršnu. Můžete to udělat filozofií nebo argumentováním nebo zpíváním. To je doporučeno v Bhagavadgítě: "Ze všech jogínů považuji za nejvyššího toho, který je se Mnou nejdůvěrněji spojen, neustále na Mě myslí a oddaně a láskyplně Mi slouží." Možná, že jste to četli. Myslím si, že Mahariši také přeložil tuto část Bhagavadgíty. Četli jste to?
GEORGE: Nečetl jsem celou jeho knihu, pouze části.
Šríla Prabhupáda: Toto je poslední verš ze šesté kapitoly Bhagavadgíty. Je tam jasně řečeno, že ze všech jogínů je nejlepší ten, jehož mysl je upřena na Kršnu.
JOHN: Kdo napsal tu malou, brožovanou Gítu, kterou všichni máme?
Oddaný: Ta je od Šríly Prabhupády.
YOKO: Aha. Mám jednu v pracovně a pak je ještě jedna u toho Španěla.
Oddaný: Mám takový dojem, že jedna věc, kterou Šríla Prabhupáda vysvětloval, nebyla dobře pochopena, a to, jak rozeznáme, který překlad Gíty je nejautoritativnější. Zodpověděl to, když řekl, že Kršna je autorita; musíme tedy obdržet Gítu posloupností duchovních učitelů, počínající Kršnou. A existují pouze čtyři posloupnosti, které pochází od Kršny.
YOKO: Co máš na mysli, když říkáš "posloupnost"? Dědí se to, nebo co?
Oddaný: Znamená to, že Šríla Prabhupáda dostal poznání od svého duchovního učitele...
Šríla Prabhupáda: Je to velice lehké pochopit. Dejme tomu, že například pošleš peníze svému příteli. Jakým způsobem je obdrží? Prostřednictvím poštovního úřadu. Když poštovní doručovatel přijde a donese mu peníze, tvůj přítel si je jistý, že bezpečně došly. Proto si myslíme, že poštovní doručovatel je do určité míry důležity, protože zastupuje poštovní úřad. Podobně Kršna je původní autorita, a proto je Jeho představitel také autorita. A kdo je představitelem Kršny? Oddaný Kršny. Proto je oddaný Kršny autorita, aspoň pokud se týká Bhagavadgíty. Proto musíte obdržet Bhagavadgítu od oddaného Kršny. Jestliže nic neví o Kršnovi, jak může kázat Bhagavadgítu? To je logické.
JOHN: Co rozhodne, kdo opravdu patří do té posloupnosti a kdo ne? Je to něco jako v královské rodině?
YOKO: Vždyť jsem o tom mluvila.
JOHN: Jógananda také o sobě tvrdí, že patří do posloupnosti...
GEORGE: Guru má svého gurua a ten má také gurua a ten má svého gurua...
JOHN: On mluví o svých guruech a Mahariši také mluví o svých guruech, kteří pochází z minulosti. Jak mám tedy vědět, kdo je pravý? Zdá se mi, že je to otázka toho, co si člověk vybere.
Šríla Prabhupáda: Ale Mahariši nemluví o Kršnovi.
GEORGE: Mahariši říká, že jeho guru je Šankaráčárja.
JOHN: Ale všichni mluví o Bohu a Kršna je pouze jméno Boha, nebo ne?
Šríla Prabhupáda: Mahariši může říkat tolik věcí, ale jeho poznání nedosahuje ke Kršnovi nebo k Jeho osobním rysům.
JOHN: To je přesně to, co on říká o ostatních.
Šríla Prabhupáda: Ale ve skutečnosti nemůže být autorita, protože nemluví o Kršnovi. Jestliže k vám přijde listonoš a neví nic o poštovním úřadě, jaký je to poštovní doručovatel?
YOKO: Ale on mluví o svém poštovním úřadě.
Šríla Prabhupáda: Ne, nemůžete si vytvořit vlastní úřad. Je zde pouze jedna pošta, která podléhá státu.
YOKO: To je jasné - je mi jasné, že je zde pouze jeden druh pošty.
Šríla Prabhupáda: Nemůžete si vytvořit vlastní poštu. Jestliže nějaký poštovní doručovatel přijde a řekne: "Já patřím k jiné poště," pak okamžitě víte, že není pravý.
YOKO: Ne, on také tvrdí, že jeho pošta je ta jediná.
Oddaný: Vy už jste na té poště byli a nejste spokojeni. Proto jste nyní zde. Proto musíte udělat zkoušku.
JOHN: To je to, o co se snažíme. Chodíme dokola. Yoko vlastně ani Maharišiho nikdy nepotkala. Proto žádáme o radu, jak zjistit, co je pravé. Znám lidi, kteří hledají již několik let, hledají guruy, hledají učitele. A jsou celkem úspěšní. My můžeme posoudit jen z hmotného hlediska, například srovnáním vašich žáků s žáky někoho jiného a pohledem na nás samotné. Řekněme, že někdo má třicet žáků - sedm z nich dělá poměrně dobrý duchovní pokrok, dalších deset - nic zvláštního a zbytek má potíže. Musíme prosívat, abychom viděli, kdo má nejlepší filozofii.
Šríla Prabhupáda: Snažte se pochopit princip autority. Říkáte, že chcete vědět, jak zjistit, kdo je pravá autorita. Odpověď na tuto otázku zní, že Kršna je pravá autorita. O tom není pochyb. Jestliže to není pravda, proč tedy Mahariši dělá komentáře na Kršnovu knížku? A proč Aurobindo komentuje Kršnovu knížku? Proč Vivékananda komentuje Kršnovu knihu? A proč Dr. Radhakrišna komentuje Kršnovu knihu. Znáte Šankaráčárjův komentář k Bhagavadgítě? V tomto komentáři přijímá Kršnu jako Nejvyšší Božskou Osobnost. On to přijímá. Vy říkáte, že Mahariši přijímá Šankaráčárju, ale Šankaráčárja přijímá Kršnu jako Nejvyšší Božskou Osobnost.
GEORGE: Ano, ale když se podíváme na Bibli...
Šríla Prabhupáda: Nechoď k Bibli. Nyní mluvíme o Kršnovi. (Smích.) Snaž se pochopit, že Kršna je autorita. Je tak přijímán všemi. Ty říkáš, že Mahariši náleží do Šankaráčárjovy posloupnosti, ale Šankaráčárja přijímá Kršnu ne jenom jako autoritu, ale jako Nejvyšší Božskou Osobnost. Říká to ve svém komentáři k Gítě: "Jemu, Nejvyššímu Bohu, Kršnovi, náleží veškerá sláva." Takže skutečná autorita je ten, kdo přijal Kršnu jako Nejvyššího Pána.
YOKO: A kdo řekl tohle?
Šríla Prabhupáda: Všechny duchovní autority to tvrdí. Šankaráčárja to říká. Rámánudžačárja to říká. Všechny duchovní autority v pravé duchovní posloupnosti to říkají. Šankaráčárja přijmul, že Kršna je Nejvyšší Božská Osobnost. Na konci svého života řekl: "Vy intelektuální blázni, uctívejte pouze Góvindu (Kršnu), uctívejte pouze Góvindu, uctívejte pouze Góvindu. Vaše gramatické poznání a schopnost žonglovat se slovy vás nezachrání v okamžiku smrti." Šankaráčárja řekl svým následovníkům: "Vy blázni, vy pošetilci! Čím se zabýváte? To vás nezachrání. Uctívejte pouze Kršnu."
JOHN: Co to znamená?
Šríla Prabhupáda: Znamená to "Vy blázni, uctívejte pouze Kršnu a oddejte se pouze Kršnovi. Když smrt přijde, žádné gramatické žonglování se slovy vás nezachrání. Kršna vás může zachránit. Proto bhaja govindam." To je Šankaráčárjova rada.
YOKO: Ale každá sekta říká, že...
Šríla Prabhupáda: Není to otázka té nebo oné sekty. Kršna je středem všech sekt. Jestliže je Kršna v centru, pak nemůžeme mluvit o různých sektách. Je zde pouze jedna sekta - Kršnova sekta.
JOHN: Znamená Kršna "Bůh"?
Šríla Prabhupáda: Ano, Kršna znamená Bůh a Bůh znamená Kršna.
JOHN: V Bibli nebo v kterékoliv jiné posvátné knize se mluví pouze o Bohu. Je to jen jediná Bytost ve všech knihách. Proč potom není Haré Kršna nebo něco podobného v Bibli? Říkám to proto, že to je jediná jiná svatá kniha, kterou znám, neboť jsem s ní vyrostl.
Oddaný: V Bibli je to také řečeno. V Žalmech se říká: "Opěvuj Pána každým dechem. Opěvuj Pána s bubnem a flétnou."
JOHN: Ale oni nemají žádné dobré melodie. Nepřišli s nějakým dobrým nápěvem, nebo ano? (Smích.) Mám na mysli, bylo by stejně efektivní zpívat: "Ježíš Kristus, Ježíš Kristus, Kristus Kristus..."?
Šríla Prabhupáda: Ježíš řekl, že je synem Boha. Není Bůh, ale syn Boží. Z tohoto hlediska není rozdíl mezi uvědomováním si Kršny a křesťanstvím. Není zde nedorozumění. Ježíš říká milujte Boha a Kršna, Nejvyšší Božská Osobnost, říká milujte Mne. Je to stejné. Jestliže řekneš: "Miluj mne," a tvoje žena řekne: "Milujte mého manžela," není v tom rozdíl.
YOKO: Trochu mě trápí to s tím poznáním. Jestliže se člověk musí naučit sanskrt a takové věci, jestliže to je jediná cesta k osvícení, co se pak stane s lidmi, kteří nejsou tak dobří v učení se jazyků a podobných věcí.
JOHN: Vždyť je to přeloženo.
Šríla Prabhupáda: Ano, jsou zde překlady.
YOKO: Ale já jsem řekla...
JOHN: Musíš to risknout a číst přeloženou Gítu.
Šríla Prabhupáda: Prosím vás, snažte se pochopit jednu věc - Kršna je autorita. Kdyby Kršna nebyl autorita, proč by všichni tito lidé překládali Kršnovu knihu?
GEORGE: Netvrdím, že Kršna není Nejvyšší. Věřím tomu.
Šríla Prabhupáda: I jiné sekty, jako například Mahariši, i oni nepřímo přijímají Kršnu jako nejvyšší autoritu. Mahariši například patří do Šankaráčárjovy sampradáje, ale viděli jsme, že Šankaráčárja přijímá Kršnu jako Nejvyššího.
GEORGE: Před tím jsme měli nedorozumění, pokud se týká překladů Gíty ze sanskrtu do angličtiny. Řekl jsem, že existuje mnoho vydání a mám dojem, že vy jste se snažil vysvětlit, že vaše verze, váš překlad je jedině autoritativní a že ostatní nejsou. Ale pokud se týká Kršnovy totožnosti, na tom se shodujeme.
Šríla Prabhupáda: To je v pořádku. Jestliže věříte, že Kršna je Nejvyšší Pán, pak zjistěte, kdo nejvíce propadl Kršnovi. Jeden člověk může zpívat Kršnovo jméno dvacet čtyři hodin denně a někdo jiný může tvrdit, že reprezentuje Kršnu a neřekne o Kršnovi ani slovo; jak tedy o sobě může prohlásit, že je oddaný Kršnovi? Jak může tvrdit, že reprezentuje Kršnu? Je-li Kršna skutečná autorita, pak byste za pravé představitele měli přijmout pouze ty, kdo jsou oddáni Kršnovi.