
Uskupení, jehož vznik lze klásti za vinu Krišnovu oddanému, zpívajícímu kytaristovi jménem Dharmarúpa dás, se totiž na rozdíl od podobně stylově zaměřených souborů prezentovalo akusticky a vplulo do vod, do nichž se v této republice (s výjimkou) odvážil dosud jen málokdo. Tedy do tajemných vod tvorby George Harrisona. A ani o fous vedle.
Šest Georgeových skladeb uzavíralo celý fest a bylo více než příjemnou tečkou za zdařilým dnem, kde jedinou nudnou záležitostí byl snad jen zdlouhavý kytarový výlev Zdeňka Bíny z -123 min. Nadšeného přijetí se ovšem dostalo kupříkladu sedmičlenné kapele oddaných Venu Gopal a taktéž přemýšlivé plzeňské partičce Vishnu Tattva. Dharmarúpu doprovodili právě její dva členové Jirka Mucha (kytara, sitár a zpěv) a Michal Pustay (zpěv, kytara a violoncello). Čtvrtým do kopy pak byl hráč na tamburínu a pakavadž Josef "Joseph" Tolar.
Koncert trochu poškodilo špatné nazvučení (zvukař zápasil zejména se sitárem, jehož hlubší tóny nebyly takřka slyšet), pročež před každou písní se museli hudebníci znovu a znovu dorozumívat s techniky; mikrofony vazbily, v odposleších houkalo, ale dobře naladěné publikum, čítající mnoho set hlav, bylo po vydařeném dni a najmě nevtíravě prezentované náboženské hudbě a názorům i přes tyto technické potíže, jež působily zdržení, velmi shovívavé a chápavé.
Úvodní "Here Comes the Sun" s dokonalou souhrou kytar (Dharmarúpa dás-Jiří Mucha) a velmi dobře sladěnými vokály připomínala duet George a Paula Simona z roku 1976, "While My Guitar Gently Weeps" byla pak naprosto "obšlehnutá" z Anthology 3, a to včetně textu. Jen McCartneyovo přijíždějící harmonium nahradily plíživé tóny Michalova violoncella. Jak ale předvést Georgeovy "elektrické" písně a skladby se slide kytarou? Všeuměl Jirka Mucha, o němž někteří nadšeně tvrdili, že je "sluníčkem festivalu" (a který pro zájemce prezentoval hru na sitár i "soukromě" pod stromy Střeláku), si poradil i s tímto problémem - sóla v "Give Me Love (Give Me Peace on Earth)" vybrnkal na akustickou kytaru a "It's All Too Much" dostala úplně nový kabát, v němž prim hrál sitár a plochu dobře zaplňující violoncello.
O "The Inner Light" nelze říct nic jiného, než že jí pouze chyběl Georgeův hlas. Sitár popoháněný pakavadžem vykonal svou práci na jedničku. A závěrečný rozjetý "My Sweet Lord", kde bylo kytarové sólo nahrazeno vokály tria Dharmarúpa-Mucha-Pustay, měl v sobě víc šťávy a nadšení než Georgeova verze z amerického turné 1974.
Setlist:
Here Comes the Sun, Give Me Love (Give Me Peace on Earth), While My Guitar Gently Weeps, The Inner Light, It's All Too Much, My Sweet Lord.
(OHNOTHIMAGEN)
Hodnocení: 9/10