Kontakt

Copyright Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
1996-2017




Slovenská revivalová skupina The Backwards letos slaví desáté výročí své existence. Rozhodla se využít příležitosti a svým fanouškům i fandům Beatles nadělila podzimní turné čítající celkem 20 koncertů. K pěti vystoupením si členové skupiny přizvali také hosty: smyčcové kvarteto a malý dechový orchestr. Jedno z těchto výjimečných představení se uskutečnilo ve čtvrtek 7. prosince 2006 v divadle v Jablonci nad Nisou.

Složení skupiny The Backwards, kteří se mohou pochlubit titulem vítězů newyorského Beatlefestu 1998 a 2003, se po několika personálních zvratech ustálilo na následujícím složení: Dalibor Štroncer - doprovodná kytara (alias John Lennon), Miroslav Džunko - baskytara (alias Paul McCartney), František Suchanský - sólová kytara (alias George Harrison), Dano Škorvaga - bicí (alias Ringo Starr). Pátým členem je Dino Zsiga, který hraje na klávesové nástroje a perkuse.

Dvouhodinový koncert začal přesně ve stanovený čas. Současně se zvedající se červenou oponou zazněly první tóny písně Twist and shout. Následovaly další hity z období prvních tří desek Beatles, které byly občas proloženy méně známými písněmi. Skupina zpočátku nečekala ani na potlesk a píseň stíhala další píseň. Až po několika kouscích si oddechli během krátkého dialogu odkoukaného z koncertu Beatles, samozřejmě v angličtině, a jelo se dál. Diváci se postupně dostávali do varu a při hitech She loves you a následující I want to hold your hand ztratili všechny zábrany. Za to si vysloužili pochvalu od "Johna", který už mluvil ve své rodné slovenštině, že se cítili jako v dobách beatlemánie. Není divu, obecenstvo tleskalo do rytmu (i mimo rytmus), ozývalo se také ječení a různé výkřiky. A jelo se dál, i když již trochu volněji.

Najednou skupina odešla a na pódiu zůstal dechový orchestr, který preludoval variace na melodie písní Beatles. Po této krátké přestávce se členové skupiny opět vrátili na pódium, tentokrát v pestrobarevných seržantovských uniformách. Každému bylo jasné, co přijde. Úvodní takty písně Sgt. Pepper's lonely hearts club band a také logo na bubnu nenechalo nikoho na pochybách. Samozřejmostí byl Ringův Billy Shears aneb With a little help from my friends a následovala Lucy in the sky with diamonds. A po ní Penny Lane, Strawberry fields forever, Hello goodbye a další hity z tohoto psychedelického období Beatles. Kromě toho, že přibyl pátý člen skupiny, smyčce a dechy, změnilo se také nástrojové obsazení. Většinu této doby seděl "John" za pianem a po kytaře Epiphone Casino sáhl jen výjimečně.

Čas běžel a uniformovaní seržanti opět opustili jeviště divadla, které obsadilo smyčcové kvarteto. Po dalším převleku došlo na písně z posledního období Beatles, tj. Abbey Road a Let it be. Po úvodní Come together následovaly hity jako Get back, Something, Let it be, trojhlasá Because, Here comes the sun, Don't let me down a další. Backwards si střihli také singlovou verzi Revolution a po odvázané The end došlo na obligátní Hey Jude. Po dlouhém potlesku pak "Paul" za doprovodu smyčců zazpíval Yesterday, všichni účinkující se přišli poklonit obecenstvu, a pak nadobro odešli z pódia.

Jednotliví členové skupiny odvedli velký kus práce na zdokonalení svého zevnějšku. Gesta, pohyby, úsměvy, vše je nacvičeno tak, aby se co nejvíce podobali svým vzorům. Občas to ale působí nepřirozeně a začíná se to pohybovat na hranici komičnosti. O účesech není nutné se zmiňovat, to je u revivalových skupin základ. A příslušné kostýmy a hudební nástroje také.

Pojďme se podívat na to nejdůležitější, a to je hudba. Skupina předvedla výborný výkon a ukázala, že se právem počítá mezi světovou revivalovou špičku. Zvuk je dokonalý, frázování také. Co se týká zpěvu, nejlépe kapele sedí písničky, ve kterých je sólistou John Lennon, protože hlas Dalibora Štroncera se mu velmi blíží. I když i ostatní se snaží zpívat velmi dobře, jejich hlas už za originály zaostává. Miro Džunko nemá ani zdaleka takový rozsah jako Paul McCartney a v jiných než rokenrolových písních jsem se chvílemi bál, že to dopadne velmi špatně, protože se často pohyboval na tenké hraně. Ale myslím, že nakonec to ustál, stejně jako František Suchanský, který sice zpívá velmi dobře, ale na jeho hlas nepodobný Harrisonovu se musí chvíli zvykat.

Koncert byl rozdělen do tří přibližně stejných částí podle jednotlivých období Beatles. V první části, která obsahovala písně z prvních tří alb Beatles a singlové hity, se nedalo nic zkazit. Energie prýštila na diváky stejně jako v dobách Beatles, a diváci se patřičně odvázali a tak energetický tok mezi jevištěm a hledištěm byl obousměrný. V druhé části zahrnující psychedelické období Beatles byla znatelná (a občas i dominantní) podpora hostujících hudebníků. Beatles v té době už nekoncertovali, experimentovali se zvukem nahrávek, a tak největší práce byla odvedena na aranžích jednotlivých písní. Skutečným zážitkem však byla trojice Lucy in the sky with diamonds, Penny Lane a Strawberry fields forever. V posledním období se Beatles vrátili k jednoduchosti a i když kromě známého koncertu na střeše Apple nekoncertovali, písně je snazší převést do koncertní podoby. I když velmi potěšily výborné skladby Something a Don't let me down, vše shodil naprosto amatérský přednes původně křehké Here comes the sun. Členové The Backwards mají ještě co dohánět.

Repertoár Beatles je velmi rozsáhlý a není lehké z něho vybrat písně pro jeden dvouhodinový koncert. A tak je velká škoda, že nedošlo na mnoho velkých hitů jako Help! nebo písně z Perného dne. Velkým nedostatkem je také nezařazení období tzv. hledání, tj. vynikajících desek Rubber soul a Revolver, ale to už by musel být koncert rozdělen na čtyři samostatné části. Chyběly také písně z bílého dvojalba The Beatles, ale o nich je známé, že je revivalové skupiny moc nehrají. Třeba se dočkáme zase někdy příště.

Co zbývá říci na závěr? Poděkovat za příjemně strávený večer, protože když se člověk odpoutá od věčného nutkání srovnávat s originálem, tak zůstane skvělá hudba s obrovským nábojem, výborné instrumentální i vokální výkony jednotlivých členů skupiny, a zcela nevázaná zábava. A o tom hudba je. A je něco neuvěřitelného, že toto všechno může přinášet hudba stará čtyřicet let.

The Backwards
Městské divadlo, Jablonec nad Nisou
7.12.2006, 19.00 hodin

Hodnocení: 8/10