Pro knihu Antonína Matznera Beatles – Výpověď o jedné generaci bude jednou provždy platit nesporný a velmi záslužný fakt, že se po "Poplachu kolem Beatles" (1966) manželů Černých stala v roce 1987 další českou, teprve druhou původní knihou o The Fab Four. Nedá se přitom říci, že by během oněch 11 let od vydání "Poplachu" fenomén Beatles zmizel z povědomí českého čtenáře. Byla tu kniha Alana Aldridge "Beatles v písních a obrazech" (1969), textová příloha s fotografiemi k prvnímu supraphonskému vydání Abbey Road (1972) či v neposlední řadě články v časopisech Melodie (zejména seriál Jiřího Černého "Beatles a jejich desky" z roku 1979), Mladý svět, 100+1 záhraničních zpravodajů apod. Nový impuls dodala Lennonova tragická smrt. V září 1981 vydala Jazzová sekce útlou publikaci s názvem "John Ono Lennon", z 99% tvořenou překladem rozhovoru Johna a Yoko z podzimu 1980 pro časopis Playboy. O rok později příbuzenská Sekce mladé hudby vydala jako I. svazek edice Kruhu přátel mladé hudby knihu "John Lennon", také složenou vesměs ze zahraničních materiálů. kromě již zmíněného rozhovoru zde ovšem najdeme i kapitoly o Beatles. Jelikož obě organizace byly tehdejšímu komunistickému režimu spíše trnem v oku, nedostalo se těmto dvěma brožurám žádné publicity a distribuovaly se v podstatě pouze členům obou sekcí. Dnes jsou sběratelskou lahůdkou.

Novou původní knihu renomovaného hudebního publicisty Antonína Matznera (mj. spoluautora "Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby") předcházela v průběhu roku 1987 série ukázek z některých kapitol v deníku Mladá fronta. Vybrané pasáže slibovaly zasvěcený a velmi podrobný pohled do problematiky Beatles, takový, který tu léta citelně chyběl. Když pak kniha koncem téhož roku vyšla, nebylo snad fanouška, který by si jí nekoupil. Už barevná obálka se čtyřmi známými portréty z "bílého" dvojalba na přední straně a slavnou "pěší" fotografií z Abbey Road na straně zadní, byla nápaditá a vkusná. Uvnitř pak čekala na netrpělivé čtenáře (kromě "zasvěcené" předmluvy Miloše Skalky – pamětníci jistě pamatují jeho slogan "jasný obraz, ostrý zvuk", kterým zahajoval komentáře k televizním programům ze San Rema s písničkami italských hvězdiček disco hudby) záplava informací a podrobností, o kterých nemá cenu se šířeji rozepisovat, protože jsou dostatečně známé.

Chtěl bych spíše po letech upozornit na to, co mně tehdy po prvním přečtení trochu vadilo. Autor se na veliké ploše 20 kapitol rozepsal o dětství Johna, Paula, George a Ringa, o Hamburku, beatlemanii, koncertních turné, stihl dokonce i krátké exkurze do politické a hospodářské situace 60. let 20. století v Británii (docela podrobně např. popsal také finále Mistrovství světa ve fotbale roku 1966, kdy Angličané porazili Německo 4:2). Ovšem pro roky 1967 – 1970 mu potom zbyly pouhé tři kapitoly. Aby nepoměr vynikl markantněji, tak období do roku 1967 je věnováno 200 stran, dalšímu dění do rozpadu skupiny jenom 35 stran. Seržantovské (i když slavnému LP je věnována právě jedna z oněch tří kapitol) a post-seržantovské období, které patří po hudební stránce k tomu nejzajímavějšímu, co Beatles vytvořili (podle mě), bylo takto odbyto. V rámci objektivity je třeba říci, že podrobný popis prvních let, Hamburk a beatlemanie, byl také nesporně poutavý, zajímavý a potřebný, v tom případě měl ale A. Matzner pokračovat i po roce 1966. Jakoby se však zalekl, kolik toho napsal a pak se musel vejít do předepsaného počtu stránek. Neobešlo se to samozřejmě bez několika drobných chyb a omylů (How I Won the War není protiválečná satira z časů první, ale druhé světové války apod.).

Po téměř 20 letech, které uplynuly od prvního vydání (v dalších vydáních A. Matzner reagoval na nové události v historii skupiny, např. na vznik písní Free As a Bird a Real Love nebo televizního seriálu Antologie), jsou předcházející "nářky" ryze akademické. V záplavě publikací o Beatles a ex-Beatles zaujímá Matznerova kniha stále čestné místo a její nesporný přínos přetrvává, i když pro čtení o historii liverpoolské čtyřky sáhneme asi někam jinam...

Jan B. Břečka

Hodnocení: 9/10