Kontakt

Copyright Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
1996-2020

"Kouzlo hudby účinkuje jen tehdy, když ji umělec podá s láskou a radostí – a posluchač ji tak i přijme..."
Ravi Šankar, 18.2.2007

Již více než půl století patří sitárový virtuos Ravi Šankar mezi hudební elitu nejen v okolí jihoasijského subkontinentu, z něhož pochází, ale i v západním světě. Své nevídaně početné publikum si získal jak interpretací klasických indických rág, tak zajímavou a na první pohled možná i neuskutečnitelnou spoluprací s takovými esy soudobé hudby, jakými byli jazzový saxofonista Bud Shank, houslista Lord Yehudi Menuhin, flétnista Jean-Pierre Rampal, minimalista Philip Glass či význační dirigenti Zubin Mehta a André Previn. A samozřejmě nemůžeme vynechat Šankarův nesmírný vliv na George Harrisona, jehož adaptace indických rytmů i melodií ve skladbách Beatles vzbudila zájem o tuto hudbu u dalších rockových, bluesových i jazzových muzikantů typu Byrds, Paul Butterfield Blues Band, Grateful Dead, Johna Coltranea a Johna McLaughlina.

Narodil se jako Robendra Šankar 7. dubna 1920 v indickém svatém hinduistickém městě Váránasí ve státě Uttarpradéš jako nejmladší z pěti synů vzdělaného zámožného bengálského brahmána Dr. Šjámy Šankara a jeho manželky Hemangíni. "Jako dítě jsem byl velice osamělý," vzpomínal Ravi v roce 1994. "Do školy jsem začal chodit až v šesti letech a naši příbuzní k nám se svými dětmi chodili tak jednou do měsíce. Takže jsem se neustále kroutil před zrcadlem a chtěl jsem být hercem." V šesti také objevil prostřednictvím hudebně nadaného bratra Radžendry bengálské zpěvy od Rabíndranátha Thákura a dokonce zkusil hrát na Radžendrův sitár. Ten jej ale v té době nijak zvlášť neoslovil.

Raviho bratr Udaj mezitím vystudoval v Evropě umění a velice se zajímal o klasický tanec a indický balet. Seznámil se s ruskou primabalerínou Annou Pavlovovou a ta jej požádala o spolupráci, kdy chtěla ve svém baletním pásmu využít něco z indické choreografie. Udaj přemluvil bratry Radžendru a Debendru, aby odešli z vysokoškolských studií a připojili se k němu – a nezapomněl ani na desetiletého Raviho, který se rovněž naučil tančit. V roce 1930 opustil desetičlenný Indický sbor písní a tanců Udaje Šankara Indii, aby dobyl svou slávu ve světě – i s tanečníkem Ravim.

V USA mladého Raviho okouzlil tamní jazz a dokonce navštívil i koncerty Counta Basieho, Dukea Ellingtona a Louise Armstronga. Málo známý je ale fakt, že Udajův soubor se ve 30. letech při svých toulkách Evropou několikrát podíval i do předválečného Československa.

V roce 1935 za dosud nevysvětlených okolností zemřel Šjáma Šankar a k Udajově skupině, které nyní chyběla výrazná podpora dospělých, se přidal hráč na sarod Ustad Allauddin Khan (zvaný Baba), který se stal Raviho mentorem a doslova i "náhradním otcem". O rok později Baba Udajův soubor opustil s úmyslem vrátit se ke gharaně (tradiční rodinná výuka hudební kultury) a Ravi se rozhodl vzdát se slibně rozjeté kariéry tanečník. Zřekl se světského bohatství, oholil si hlavu a počátkem roku 1938 odešel ke Khanovi do Himálaje. "Kdybyste mě viděli... ve čtyři ráno první cvičení hry na sitár, pak modlitba, malá snídaně a pak zase hrát a hrát až do setmění. Měl jsem ruce celé zkrvavené, zhnisané, ale vydržel jsem to. Našel jsem svého hudebního gurua." V květnu 1941 se Ravi oženil s Khanovou dcerou Annapurnou a narodil se jim syn Šúbhendra. Manželství ovšem dlouho nevydrželo.

Již v roce 1939 Baba Khan Ravimu zařídil vlastní hudební recitál v celostátní rozhlasové stanici v Lakhnaú. "Měl jsem opravdu štěstí. Mé rané zkušenosti mi otevřely hlavu a tím, jak jsem na Západě poslouchal jazz, lidovou hudbu i tamní pop, byl jsem připraven vyzkoušet cokoli." Studium u Khana Šankar formálně ukončil v roce 1944 a odstěhoval se do Bombaje, kde začal vést vlastní hudební život.

V roce 1947 vystupoval před indickým ministerským předsedou Džaváharlálem Nehrúem, o rok později se seznámil s filmovým režisérem Satjádžitem Rájem a začal skládat filmovou hudbu. Rovněž se započalo nahrávání jeho vlastní tvorby u indické odnože mamutí společnosti HMV (His Master's Voice). Na začátku 50. let se stal hlavním dramaturgem celostátní indické rozhlasové stanice.

V roce 1952 se v Novém Dillí Ravi setkal se slavným americkým houslistou Yehudim Menuhinem, který se stal jeho celoživotním přítelem, a jejich společné novátorské dílo West Meets East, přinášející fúzi indické a západní hudby, jim v roce 1967 dokonce vyneslo ocenění Grammy.

Coby člen indické kulturní delegace, která v 50. letech cestovala po světě (včetně východního bloku), se Ravi v roce 1954 opět podíval do Prahy a v roce 1960 byl jedním z prominentních hostů Pražského jara. Vzpomíná na to: "Vedle Německa nás přijali nejlépe v Československu. Taková malá země a lidé toho tolik věděli o Indii! Dokonce znali i Mahábháratu a volali na nás: "Gíta! Gíta!"."

George Harrison se s Ravim setkal poprvé v roce 1966 na večeři pořádané Severolondýnským zájmovým sdružením asijské hudby. George Ravimu pověděl o své písni Love You To, kterou měl brzy nahrávat s Beatles na desku Revolver. "Strašně jsem se styděl," přiznal později Ravi, "protože jsem vůbec nevěděl, jak jsou Beatles a tedy i on populární." Šankar se hned druhý den odebral do Georgeova domu v Esheru a tam Georgeovi dal první lekci hry na sitár.
"Jak mi tak ukazoval stupnice," vzpomínal George, "zazvonil telefon, já jsem odložil sitár, překročil jej a šel jsem telefon zvednout. Ravi mě popadl za nohu a řekl: "Tohle nesmíš! Už to nikdy nedělej! Musíš tomu nástroji projevovat více úcty."." "No samozřejmě," vysvětluje Ravi, "hudba je pro indického hudebníka jako bohyně Sarasvatí. Ať se učíš pracovat s počítačem, nebo se učíš hrát na šénai, vždycky je to kontakt s bohem."

V září 1966 odletěl George za Ravim do Indie, aby se stal jeho řádným žákem. Tím Šankarova hvězda na Západě zazářila jako kometa, ale rovněž tak zaznamenal i první vážnou kritiku – a ta mířila z jeho rodné země. "V době, kdy se George stal mým žákem," vysvětluje Ravi, "vrcholilo hnutí hippies a mě najednou začala oslavovat celá tahle mladá generace. Z Indie se na mě snesla sprška kritiky, že jsem zaprodal indickou hudbu, poameričtil ji, zjazzoval a já nevím co ještě, takže pro Indy jsem byl gauner a zrádce. Trvalo to hodně dlouho, než změnili svůj názor."

"Nesouhlasil jsem ani s tím, co říkali Leary a Ginbsberg o drogách. Pro mě i mého gurua byly drogy tabu. Já hudbu považuji jako předávání poselství – a to vyžaduje naprostou duchovní čistotu. A najednou se začalo říkat, že indická kultura je spojená s braním drog."
Vystoupení na montereyském festivalu v červnu 1967 Raviho psychicky zdeptalo. Velice si vážil nadaných lidí (zmínil zejména Otise Reddinga a Janis Joplin), ale z eskamotáží a ničení nástrojů u Hendrixe a Who mu bylo natolik nanic, že už nechtěl ani hrát. Pořadatelé jej nakonec přemluvili a poslední den festivalu mu vyhradili celé odpoledne. O dva roky později vystoupil i ve Woodstocku.

V roce 1971 byl Ravi hlavním iniciátorem myšlenky uspořádat dobročinný koncert pro Východní Pákistán, který se hodlal osamostatnit a vyhlásit nezávislost jako Bangladéš. Občanská válka, která vypukla, přiměla Raviho, jehož předkové z Východního Pákistánu pocházeli, aby jen nečinně nepřihlížel. S Georgem Harrisonem vytvořili jedinečný lidský počin, jenž připravil půdu pro příští akce tohoto typu. Ačkoli Harrison opustil sitárová cvičení již v roce 1968, i nadále zůstali s Ravim dobrými přáteli a vypěstovali si mezi sebou vřelý vztah "otec – syn". V roce 1974 absolvovali společné turné po Americe a George produkoval několik jeho desek, včetně adaptace klasických indických zpěvů Chants of India. Právě George je autorem Raviho přezdívky "Kmotr world music".

Ravi Šankar během své dlouholeté kariéry zkomponoval dva koncerty pro sitár a orchestr, dueta pro sitár a housle (pro sebe a Yehudiho Menuhina), hudbu pro flétnisty Jeana-Pierra Rampala a Hozana Jamamota a rovněž celou řádku filmové hudby. Za hudbu k snímku Gándhí byl dokonce nominován na cenu Grammy. Albem Tana Mana z roku 1987 vkročil rovněž do dosud neprobádaných vod, kdy se mu povedlo ve stylu "nové vlny" skloubit klasické indické nástroje s nejmodernějšími elektronickými nástroji. Minimalista Philip Glass považuje Šankara za jednoho z nejvlivnějších hudebníků na světě – budiž toho důkazem společné dílo Passages, na němž jeden každý z nich přetváří k obrazu svému hudbu svého kolegy. Ještě v roce 2004 Ravi přispěl na Glassovo album Orion.

Ravi strávil závěr svého života v Kalifornii (druhý domov měl v Dillí), byl dvakrát ženatý, měl nemanželskou dceru Norah Jones (v současnosti velká hvězda soudobé pop music) a již od útlého dětství učil hrát na sitár svou mladší dceru Anušku (ročník 1982). Z neuvěřitelně nadané malé dívčiny, která debutovala ve skladbě Adarini na Raviho profilovém 4CD In Celebration v roce 1995, se během několika let vyvinula špičková virtuoska, která v listopadu 2002 oddirigovala otcovu kompozici Arpan na Koncertu pro George, o dva a půl roku později se jí dostalo nadšeného přijetí na Pražském jaru a v současné době pořádá celosvětová turné – zpočátku jako hráčka v tandemu se svým otcem, nyní jako sólistka.

Nejen v rodné Indii se Ravi dočkal obrovského uznání. Kromě titulu Pandit (Mistr, též Učitel) se může honosit i čtrnácti čestnými doktoráty, funkcí v kulturní sféře OSN, pěti cenami Grammy (dvě posmrtně v roce 2013) a od roku 1999 byl nositelem nejvyššího indického občanského ocenění Bharat Ratna. V roce 1986 byl dokonce jmenován poslancem do horní komory Indického parlamentu s šestiletým funkčním obdobím. V roce 2002 obdržel Cenu za celoživotní dílo. Pro novou generaci interpretů i skladatelů indické hudby však zůstal hrdinou, hudebním guruem i nedostižným vzorem. I jeho zásluhou nyní Západ opěvuje nadčasové houslisty L. Subramaniama nebo L. Šankara (nejsou příbuzní) či mladého hráče na tabla Zakira Hussaina.

6. prosince 2012 byl Ravi Šankar hospitalizován v Scripps Memorial Hospital v San Diegu a 11. prosince umírá. Na jeho smrt reagovali nejen významní představitelé Indie, včetně prezidenta, ale i západní svět. Začátkem ledna 2013 byl na jeho počest uspořádán hudební festival Swara Samrat.

(OHNOTHIMAGEN)