O JUDr. Walteru Strachovi, který v polovině 60. let pracoval pro Briana Epsteina a všechny Beatles, se toho ví velmi málo. Podle přihlášky do československé zahraniční jednotky, kterou vlastnoručně sepsal na začátku 2. světové války v Londýně 13. září 1939 (pod evidenčním číslem 949 se nachází v materiálech Vojenského ústředního archivu v Praze), se narodil 6. března 1905 ve Vídni, ale domovskou příslušnost měl ve Slavkově u Brna. Základní vojenskou službu absolvoval v polovině 20. let ve funkci písaře náhradní zálohy 53. dělostřeleckého pluku v Hodoníně. Vystudoval práva a do konce I. republiky pracoval jako profesor obchodní akademie, advokát a disponent právního oddělení nauk s dobrou znalostí mezinárodního práva. Jak sám později uvedl, z řečí ovládal češtinu a němčinu dokonale, angličtinu velmi dobře, francouzštinu "poněkud".

Na konci 30. let uprchl před nacisty z okleštěného Československa do Velké Británie (doma zanechal starou, nemocnou matku), kam dorazil v dubnu 1939. Bez prostředků a bez podpory krajanských spolků přijal do začátku finanční výpomoc svého anglického přítele A. Wyllieho z Ripley. V Anglii krátce bydlel v malé vesnici Burnt Common v hrabství Surrey, po vypuknutí války v září 1939 se hlásil do řad čs. zahraniční jednotky, ale nikdy do ní nevstoupil. Koncem února 1940 přijal zaměstnání ve firmě pro letecké motory Vickers-Armstrongs (Aircraft) Ltd. ve Weybridge. Přesto, že pracoval v podniku prvořadého významu pro válečné hospodářství, čs. velvyslanectví v Londýně mu koncem války v březnu 1945 odmítlo prodloužit platnost cestovního pasu, dokud nebude upraven jeho "vojenský poměr". V několika dopisech (rovněž uložených v pražském vojenském archivu) se snažil orgánům Minsterstva národní obrany vysvětlit důvody svého konání, ale marně: "Není důvod ke změně stanoviska… odepřel službu nastoupiti v roce 1940 a také později se již o svoji voj. povinnost v čs. armádě nestaral. Voj. povinnost nesplnil," praví rukou připsané vyjádření na jeho žádosti.

Dr. Walter Strach se tedy do osvobozeného Československa nevrátil, o jeho dalším působení na britských ostrovech nevíme nic. Tedy až do roku 1963...

S pomalu, ale jistě se rozbíhající vlnou beatlemanie – a s ní souvisejícím přílivem peněz, potřeboval Brian Epstein někoho povolaného, kdo by zvládl finanční, daňové a majetkové problémy kolem Beatles. Obrátil se na dlouholeté finanční poradce rodinného podniku Epsteinových NEMS Enterprises, firmu Bryce, Hamner and Isherwood (dále BH&I), sídlící v londýnském West Endu. Kromě účetního revizora Jamese Isherwooda začal s Beatles spolupracovat i další zaměstnanec firmy. A. Matzner ve své knize "Beatles – výpověď o jedné generaci" píše: "Ačkoliv měl londýnský podnik (firmy BH&I – pozn. aut.) řadu klientů z divadelních i hudebních kruhů, specializoval se tento zkušený finanční expert a jeden z nejstarších zaměstnanců až dosud převážně na revizi účtů velkých textilních koncernů. Vysoký, hubený muž, jemuž dodávaly na vážnosti i poněkud staromódní obleky s nezbytnou vestou, se jmenoval Walter Strach... český emigrant dr. Strach se stal dalším z hodných strýčků Beatles, jak je sami žertem nazývali." Podle dalšího zdroje měl Walter Strach, "jeden ze starších firemních partnerů" , ve firmě BH&I své finance (ve formě akcií), ale nebyl členem správní rady.

Protože se Beatles v té době, v srpnu 1963, chystali na definitivné přesídlení do Londýna, byl dr. W. Strach pověřen úkolem vyhledat a najmout pro členy skupiny vhodné byty. Např. pro Johna a Cynthii Lennonovy s teprve několikaměsíčním Julianem našel byt v Emperor's Gate nedaleko Cromwell Road v londýnské čtvrti Kensington.

O rok později už byli Beatles naprostými hudebními jedničkami, prorazili v USA, absolvovali mamutí koncertní turné po světě, prodávali obrovské množství gramofonových desek a natočili film A hard day's night. Nebývalé množství peněz však znamenalo také velké daňové zatížení. Tehdy James Isherwood poradil Brianu Epsteinovi způsob, jak daně minimalizovat: z jejich hudebního vydavatelství Northern Songs se měla stát akciová společnost. "Bydlel jsem tehdy v Ashley Parku ve Walton-on-Thames a řekl jsem Brianovi, že by mi usnadnilo práci, kdyby byli (Beatles) během zakládání akciovky dostupnější. Požádal jsem Waltera Stracha, svého daňového poradce, aby jim našel domy někde poblíž mého bydliště, což splnil."

Vraťme se ještě na konec února 1964, kdy se Beatles vrátili z veleúspěšného prvního turné po USA a za pár dní je čekal první den natáčení filmu A hard day's night. Dne 25. února pořádal dr. Walter Strach ve svém domě Elmleigh ve Weybridge večírek na oslavu 21. narozenin George Harrisona. Když však nejmladší Beatle zjistil, že byl pozván i tisk, "napadl" dort a rozlobeně odešel.

Tento incident zřejmě nijak nenarušil Strachovu pozici v táboře Beatles a mohl pokračovat v hlavním úkolu, jehož se zhostil na výbornou: tři členové Beatles skončili ve venkovských domech, dlužno říci, že hlavně kvůli pohodlí svého finančního poradce. Dr. W. Strach objevil pro Johna Lennona Kenwood, 27-tipokojovou napodobeninu tudorovského panského sídla, umístěnou na jednom z pahorků St. George's Hill ve Weybridge, zhruba 30 km jihozápadně od Londýna. John koupil Kenwood 15. července 1964 za 20 000 liber (dalších 14 000 utratil za jeho rekonstrukci). Jen o něco níž na úbočí v Sunny Heights (Slunečná výšina) koupil dům Ringo Starr. A pro George Harrisona s jeho přítelkyní Pattie Boydovou doporučil dr. W. Strach koupi luxusního bungalovu Kinfauns v Esheru.

"Český strýček Walter" se opět objevil na scéně začátkem roku 1965 během natáčení filmu Help! Aby se všichni zúčastnění vyhnuli vysokým daňovým poplatkům ve Velké Británii, navrhl dr. W. Strach producentovi Walteru Shensonovi založit na Bahamských ostrovech (kam se filmový štáb musel přestěhovat kvůli natáčení) vlastní produkční společnost Cavalcade, které by byla zadána výroba a financování celého filmu. Prezidentem této společnosti se stal osobně dr. W. Strach, který musel na ostrově rok žít. Peníze z filmu byly prozatím deponovány v bahamských bankách. Vlastní natáčení na Bahamách proběhlo ve dnech 23. února až 8. března 1965.

Paul McCartney mnohem později řekl: "Když se začalo mluvit o tom, kde budeme natáčet, řekli jsme: mohli bychom zkusit něco exotického – můžete tam napsat scénu na Bahamách? Potom si pravníci řekli: aha, spojíme to s daňovými úniky, což samozřejmě nefungovalo. Chlápek jménem Walter Strach žil asi rok v domě na Bahamách, který jsme prý měli koupit. Potom jednoho dne prohlásil: sorry, já jsem ten dům prodal, nemůžete tam jet. Prostě to nezabralo. Byl to tak trochu podfuk."

Z celého nezákonného podniku opravdu sešlo. V té době propukl v Anglii finanční skandál kolem filmu Tom Jones a Brian Epstein poprosil o radu lorda Goodmana, finančního poradce britského ministerského předsedy H. Wilsona. Ten manažerovi Beatles doporučil, ať bahamskou společnost Cavalcade odstraní a peníze převede zpátky do Anglie, což Epstein učinil: aféra s daňovými úniky by určitě nepřispěla image Beatles.

Po této aféře dr. Walter Strach, někdejší český disponent právního oddělení nauk, z historie Beatles mizí. Jaké byly jeho další osudy a kdy zemřel, to doposud nevíme.

(Jan B. Břečka)