Kontakt

Copyright Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
1996-2020

Help, Magical mystery tour, Let it be - ty legendární filmy známe snad všichni nazpaměť, ale vybavíte si i následující scény? V chladném prostředí Twickenhamského studia zkoušejí Beatles píseň Maxwell's silver hammer. Silnější muž v černých kostěných brýlích pozorně sleduje zpívajícího Paula a čeká na refrén: BENG! BENG! Tluče kladivem do kusu železa a šťastně se usmívá, že se trefil do taktu. Jiná scéna: skupina kouzelníků v oblacích sleduje dalekohledem trasu zájezdního autobusu. Pět postaviček v dlouhých hábitech a špičatých čepicích vesele brebentí, směje se a nadšeně křičí: "Všichni se báječně baví!" Ano, jsou to John, Paul, George a Ringo, ale kdo je ten rozložitý chlapík v brýlích? A konečně onen neúnavný plavec, který se v nejneočekávanějším momentě vynoří z vody - ať jsou to rakouské Alpy nebo Bahamy - a ptá se Johna na cestu do Doveru.


Určitě už víte, koho mám na mysli. Postava Mala Evanse se v historii Beatles prostě nedá přehlédnout. A přece o něm v televizní Antologii z roku 1995 zazněly jen sporadické zmínky. Že by snad Brouci zapomněli na svého nejvěrnějšího cesťáka a kámoše?

Všechno to začalo v Liverpoolu v roce 1962. Tehdy totiž Malcolm Evans (nar. 27. května 1935), spojovací technik poštovní společnosti, navštívil během polední přestávky klub The Cavern.

Mal Evans: "Procházel jsem malou uličkou Mathew Street a narazil na Jeskyni (Cavern). Nikdy jsem žádný podobný klub zevnitř neviděl. Zezdola jsem slyšel muziku, která zněla jako pravý rock. Trochu jako Elvis. Tak jsem zaplatil šilink a vešel dovnitř."

Tu hudbu, která se mu tolik líbila, hrála v té době již hlavní atrakce klubu skupina The Beatles. Brzy se spřátelil s jejími členy a proto se dlouho nerozmýšlel, když mu majitel Cavernu (na doporučení George Harrisona) nabídl, že si po večerech může přivydělávat jako vyhazovač. V květnu 1963 ho manažér Beatles Brian Epstein angažoval do pracovního týmu a s ním se vydal (spolu s Neilem Aspinalllem, Aliastairem Taylorem a dalšími) na cestu slávy a úspěchu. Oficiálně byl označován jako "cestovní manažér", ale jeho statná, téměř dvoumetrová postava ho předurčovala k tomu, aby se stal i tělesným ochráncem Brouků před davy rozvášněných fanoušků. Kromě toho před každým koncertem přinášel a zapojoval nástroje, aby je pak po skončení vystoupení zase odnesl a naložil do auta. Měl naprostou důvěru všech Beatles, kteří mu žertem říkali "náš skřítek Mal". On jim oplácel svou dobromyslnou náklonností a kamarádstvím.

Prožil se skupinou všechny slasti i strasti beatlemánie a někdy šlo opravdu do tuhého: během dramatického odletu z filipínské Manily se na letišti strhla rvačka a Evans svým obrovským tělem doslova kryl nastupování ostatních do letounu proti přesile rozlícených vojáků. V srpnu 1966 skončili Beatles s živými koncerty, ale Mal je dál věrně doprovázel na jejich cestách: s Paulem jel na africké safari, s Ringem na natáčení filmu Candy do Říma, se všemi Brouky pak v únoru 1968 do Indie.

Když bylo potřeba, stával se i příležitostným hudebníkem. Vždyť to byl právě Mal Evans (před příchodem Yoko), který trávil s Beatles v nahrávacím studiu nejvíc času, vedle George Martina a Neila Aspinalla. V některých písničkách chřestil tamburínou nebo zpíval doprovodné sbory. Vůbec poprvé je slyšet ve skladbě You won't see me z alba Rubber soul, kde drží dlouhý, nepřerušovaný tón na Hammondovy varhany – abychom byli úplně přesní, šlo o notu A, drženou po celou závěrečnou sloku a refrén. V závěru Yellow submarine zase usilovně bušil do basového bubnu a přidal se ke sborovému zpěvu (vedle řidiče skupiny Alfa Bicknella, Georgeovy ženy Patti, Briana Jonese z Rolling Stones a dalších). Foukal na harmoniku v Being for the benefit of mr. Kite a v Helter skelter zase kvílel na trubku. V bláznivé hudební anekdotě You know my name (Look up the number) dokonce před mikrofonem posunoval lopatou ve štěrku. Ve slavné písni A day in the life ho slyšíme počítat oněch 24 taktů, kdy se na Paulovo přání "odvazuje symfoňák". Se seržantovským albem měl Mal Evans společného možná mnohem víc – údajně pomáhal Paulovi při vymýšlení celého nápadu a při tvorbě písně Fixing a hole (verš "where the rain comes in").

Paul McCartney: "S Malem jsme se často kočkovali slovními hříčkami, z čehož vznikly fámy, že jméno Seržant Pepper (pepř) vymyslel on, ale pokládám za daleko pravděpodobnější, že jsem řekl: 'Vymysli nějaká jména'. Jedli jsme v letadle a dostali jsme takové malé sáčky se značkou S a P. Mal se zeptal: 'Co to znamená? Aha, sůl a pepř.' Hráli jsme si s tím. A já jsem řekl Seržant pepř, jako jednu z variant seržant pepř, sůl a pepř."

Takto Paula citoval Bary Miles v jeho autobiografii Many years from now. V březnu 2005 však otiskl časopis The Sunday Times úryvky z Evansových deníků – pod datem 1. února 1967 Mal píše: "Seržant Pepper zní dobře. Paul řekl, že dostanu za píseň autorský honorář – velká novina!"

Evansův podíl na vzniku projektu Magical mystery tour je ovšem jistý – celý děj filmu vymysleli s Paulem 11. dubna 1967 během nočního letu z USA, kde byli na oslavě 21. narozenin tehdejší Paulovy přítelkyně, herečky Jane Asherové. Při vlastním natáčení v září 1967 kromě mnoha jiných věcí organizoval trasu zájezdního autobusu po Anglii a domlouval místa pro filmování. Paul ho s sebou vzal také do francouzského Nice, kde vznikaly záběry pro sekvenci písně The fool on the hill. V roce 1968 objevil Mal Evans pro beatlesáckou společnost Apple skupinu Iveys, později přejmenovanou na Badfinger, a produkoval jim jejich píseň No matter what.

I když na první pohled vypadá, že nejvíc spolupracoval s Paulem (byl mu i za svědka na jeho svatbě s Lindou Eastmanovou 12. března 1969), kamarádil samozřejmě se všemi Beatles. Když se v roce 1970 slavná čtyřka rozpadla, pro skřítka Mala jakoby se zhroutil svět. Opustil svoji ženu Lili, děti i rodnou Anglii a odešel do Los Angeles, kde chtěl prorazit – jak doufal – coby nezávislý hudební producent. Čas od času pracoval pro jednotlivé Brouky – nejčastěji s Georgem, který mu už na přebalu trojalba All thing must pass (1970) děkoval za "tea and sympathy" a o rok později ho zapojil do realizačního týmu kolem Koncertu pro Bangladéš – ale nikdo z nich doopravdy nevěděl, jak je na tom bídně. A Evans byl příliš hrdý na to, aby jim něco řekl.

Jeho osobní, psychické problémy narůstaly, čemuž napomohly drogy a nadměrné pití alkoholu. Koncem roku 1975 žil s novou přítelkyní Fran Hughesovou a její čtyřletou dcerou v Hollywoodu na 8122 West 4th Street a pracoval na svých pamětech "Living the Beatles legend" (kniha vyšla 12. ledna 1976). Před Vánocemi se dozvěděl, že jeho žena Lili podá v Anglii žádost o rozvod. Večer 5. ledna 1976 (některé prameny uvádí 4. ledna) se opilý a deprimovaný Evans zabarikádoval ve své ložnici a vyhrožoval sebevraždou. Když přivolaní policisté vyrazili dveře, otočil se směrem k nim s neškodnou vzduchovou pistolí v ruce. Vzápětí padl mrtev k zemi, zasažen několika výstřely. Ironií osudu byl z dob beatlemánie držitelem čestného odznaku šerifa okresu Los Angeles.

Paul McCartney: "Mal byl jako bedňák rozložitý miloučký medvěd? občas se trochu urval ze řetězu, ale všichni jsme ho znali a nikdy jsme s ním neměli žádné problémy. Kdybych tam byl já, mohl jsem mu říct 'Male, neblbni'. Vlastně kterýkoli z jeho přátel by mu to mohl snadno vymluvit, protože Mal nebyl žádný cvok."

Evansovo tělo bylo zpopelněno v Los Angeles 7. ledna 1976, ale urna s popelem se cestou do Anglie ztratila a později byla nalezena na poštovním oddělení ztrát a nálezů. Okolnosti jeho smrti se nám mohou zdát podivné, ale nic nezmění na faktu, že na věčnost odešel věrný přítel všech Beatles.

(Jan B. Břečka)