Kontakt

Copyright Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
1996-2017




Co by se stalo, kdyby se lidem znovu zjevil Ježíš Kristus? Mahdi? Buddha? Jak by na existenci novodobých proroků reagoval současný svět? Věřící? Církevní hodnostáři? Média? Na pultech knihkupectví se v těchto dnech objevil nový špionážní román Kniha zázraků, ve kterém hlavní hrdina: televizní reportér Dominik Baso stopuje muže, kráčejícího po hladině Vltavy. Úspěšný novinář se stává díky atraktivním reportážím mediální celebritou, postupně se ale začíná potýkat s řadou logických nesrovnalostí… Knihu zázraků napsal Martin Lavay, vydalo ji vydavatelství Akcent.

Nový román podle prvních reakcí čtenářů připomíná strhujícím tempem a tajuplnou atmosférou bestsellery Dana Browna Šifru mistra Leonarda nebo Ztracený symbol. Podle Martina Lavaye je ale Kniha zázraků v mnoha ohledech odlišná. „Ano, ústřední téma je odvážné: lidem se znovu zjevuje mesiáš! Svět šílí. A všichni hltají jakékoli informace o novém prorokovi. Příběh je ale poskládán originálním způsobem. Je to klasický román, ale i souhrn žurnalistických zajímavostí, perliček a kuriozit z nejrůznějších oblastí. Hlavní hrdina je například velkým obdivovatelem Beatles,“ prozradil autor.


Ukázka 1:
Ježíš Kristus se protáhl mezi pomalu jedoucími automobily, prošel přibližně deset metrů po chodníku, minul sloup veřejného osvětlení a sestoupil po schůdcích k řece Vltavě. Na chvíli se zastavil. Rozhlédl se kolem sebe. Nikdo mu doposud nevěnoval nejmenší pozornost. Ježíš si nasadil kapuci, zhluboka se nadechl a vstoupil na vodní plochu…

„Po hladině Vltavy se prochází nějaký divný chlapík. Lidi na něj koukají z Karlova mostu jako blázni. Kráčí po vlnách jako po pevné zemi. Vypadá jako Ježíš Kristus!“ Znovu a znovu kroutím hlavou nad zprávou, kterou nám před chvílí zavolal informátor. Stříbrný Land Rover Freelander mezinárodní televizní stanice QTV se řítí pražskými ulicemi. Posádka? Reportér Dominik Baso a kameraman a řidič František Houska. Stále zrychlujeme. Franta ignoruje snad úplně všechny dopravní předpisy. Řadí třetí, čtvrtý a dokonce i pátý převodový stupeň. „Křižovatka! Semafor! Chceš nás zabít? Mysli na lidi!“ krotím ho. „To byla oranžová,“ bručí František. Poslušně zvolňuje na sto deset kilometrů za hodinu. Nějaký šílenec si chodí uprostřed Prahy po vodě! To jsou věci! Ale jako tip je tahle zpráva prvotřídní. Dnes už jsme do ústředí poslali reportáž o korupční aféře ministra financí. Ježíš Kristus ve Vltavě po ní bude skvělou kuriozitkou v závěru hlavních zpráv…

Ukázka 2:
Máme za sebou už čtyřicet metrů šikmé chodby. Konečně vidíme její konec. Svit, hudba i vůně vycházejí opět z obdélníkového otvoru. Za dveřmi do nebe září jasné světlo. Chodba je jím už celá prozářená. Kráčíme dál. Míříme mu v ústrety. Ještě deset metrů, ještě pět, ještě krok a… Áááách! Genialmente! Kosmický orchestr se jakoby rozeznívá naplno. Nikdy předtím, nikdy od svého narození jsem ještě nezažil nic takového. Vstupujeme do místnosti, haly, dvorany, která nemá stěny a nemá strop. Do obrovského chrámu plného světla. Do zářícího prostoru bez konce. Lumen de lumine! Vznášíme se v oblacích. Vcházíme do nebe…

Ukázka 3:
Podobné běsnění zažili už členové legendární skupiny Beatles. John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr. Obdivovatelky je pronásledovaly doslova na každém kroku. V Sunderlandu, po vystoupení v divadle Empire museli dokonce Beatles před fanynkami uprchnout do vedlejší budovy hasičské zbrojnice. Před davy rozvášněných dívek sjeli po požárních tyčích. Unikli až v zamřížovaném voze. Po koncertech zůstávali John, Paul, George a Ringo raději zavřeni v obležených šatnách. Když se jich novináři ptali: „Co tam vlastně děláte?“, odpovídali beatlesovsky rozjíveně: „Bruslíme“…