Kontakt

Copyright Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
1996-2024

Příletová hala Kennedyho letiště v New Yorku je přecpána fotografy, filmaři, novináři i rozhlasovými a televizními reportéry. Napjatě a nedočkavě čekají na právě zrozenou hvězdu světové pop-music. Přijíždí do Spojených států poprvé a navíc je to její první "hvězdná" cesta do světa vůbec...
"Jaký jste měla let?"
"S jakými pocity za americkým obecenstvem přicházíte?"
Novináři se navzájem překřikují. Není ani pořádně rozumět tomu, nač se ptají. A uprostřed jejich otázek a běsnění fotoreportérů a kameramanů, jako Alenka v říši divů, stojí rozpačitá, nevysoká dívenka s dlouhými blonďatými vlasy.
"Řekla byste, prosím, několik slov svým americkým příznivcům?"
Před děvenku vyskakují desítky mikrofonů, ale ona jen - jaksi zaskočeně - mlčí. Není se co divit. Odkrajuej teprve prvé krajíčky ze svého budoucího chleba slávy a popularity... Ticho začíná být kruté. Trémou bledá dívenka sbírá všechnu svoji holčičí energii, aby dokázala splnit první americkou povinnost: odpovědět novinářům. Slabým, takřka uskřípnutým hláskem ze sebe vydolovává pouhopouhá čtyři slova:
"Jmenuji se Mary Hopkin..."
Žila v jihowaleském městečku Pontardawe. Ano, celých svých osmnáct let zde žila a zpívala na kůru chrámovém a dělala tak radost nejen své matce a svým dvěma sestrám, ale i svému otci Huwelovi Hopkinovi, jinak úředníkovi bytového úřadu. Zpívala dobře, a tak stávala v přední řadě a občas se její sopránek mohl při nábožných písních zatřpytit i v sólovém partu... Leč přesto všechno zůstávala dívka Mary současnou osmnáctiletou dívkou a proto si od kůrových zpěvů ráda odskočila i ke zcela světským šlágrům. Časem nalezla v této neřesti takové zalíbení, že to jejího dobrého otce dělalo smutným. Mary si v bytě vylepila obrázek Beatles a jednoho dne požádala dokonce o dar - o kytaru... Huwel Hopkin byl sice muž přísný a dbalý, ale jeho otcovské srdce mu nedalo a dceřino kytarové přání přece jen splnil. Však s jednou podmínkou. Přál si, aby Mary nezanedbávala zkoušky a vystoupení chrámového sboru, ale aby na nich byla ještě pilnější než doposud... Šťastná Mary otcovo přání ráda splnila a skutečně se stala ozdobou místního chrámu páně.
Pokušení šlágrů se však nedalo. Chytilo Mary dalším drápkem. Navedena přítelkyněmi i svou vlastní matkou, vystoupila jednoho dne osmašedesátého roku na slavnosti v rodném Pontardawe. Zazpívala zde světské písně tak pěkně, že i svého zklamaného otce tím potěšila. Jeho radost z dceřina úspěchu byla tím větší, čím více dalších pontardawčanů mu tlumočilo slova obdivu. A když mezi nimi byl dokonce i sám pan farář, ustoupil přísný pan Hopkin podruhé a pod tlakem všech těch blahopřání svolil, aby
MARY HOPKIN ODJELA Z WALESU DO LONDÝNA
a vystoupila v televizním programu známého hledače zpěváckých talentů - v show pana Hughie Greena. Na tomto dívčině smělém kroku se ozvalo také štěstí, vtělené až v neuvěřitelnou náhodu. Slavná "podvyživená" fotomodelka a manekýna Twiggy zapjala televizní přijímač právě ve chvíli, kdy
MARY HOPKIN ZPÍVALA PÍSEŇ TURN, TURN, TURN
Nová nadějná zpěvačka se jí okamžitě zalíbila. I nelenila a vzala telefon a pochlubila se svým zajímavým zážitkem a objevem další, v našem příběhu nejdůležitější osobě. A to ještě nikdo, ani Twiggy, nevěděl, že
MARY HOPKIN SOUTĚŽ TALENTÚ VYHRÁLA
Sled dalších událostí nyní dostal vpravdě pohádkové tempo. Zatímco městečko Pontardawe pychlo hrdostí nad úspěšnou rodačkou, začala v Londýně sháňka po Maryině adrese a po jejím telefonním čísle. Přítel dobré víly Twiggy nelenil a uplynuly pouhé dva dny od televizního vysílání, když v pozdních večerních hodinách
MARY HOPKIN DOSTALA TELEGRAM
Vyzýval ji, aby okamžitě zatelefonovala Petru Brownovi do Apple Music. Mary i celá rodina spali tu noc velmi neklidně. Nebylo divu. Všichni velmi dobře věděli, že firma Apple neexpeduje jablka, ale že ji založili samotní Beatles s heslem pomáhat novým zpěváckým talentům. Druhý den hned časně ráno
MARY HOPKIN VOLALA FIRMU APPLE
Je to skutečně hrozná smůla, že teď nemůžeme tok slov přerušit písní. Celá následující pasáž pohádky je vysloveně postavena na hudbě. No, nedá se nic dělat. Snad v příštích letech tento nedostatek v Květech nějak napravíme. Zatím tedy alespoň stručně o dalším:
- v telefonu se dívce Mary ohlásil Petr Brown z Apple a pozval ji na příští týden do Londýna
- neuplynulo ani celých pět minut a u Hopkinů zvonil telefon znovu. Petr Brown, z něhož se záhy vyklubal osobní přítel Twiggy, tedy sám pan Paul McCartney, změnil termín pozvání už na příští den
- další den ráno přijel k Hopkinům přepychový kočár - pardon automobil a za velké zvědavosti města Pontardawe odvezl dívku Mary do Londýna, do zámku Apple.
V budově firmy Apple se svým princem Paulem McCartneym hrála Mary na kytaru a zpívala písně The House of Rising Sun a Jenifer Juniper. Při druhé písničce ji praskla struna na kytaře a ona zůstala jako Lotova žena. Paul McCartney ji však dal kamarádskou herdu do zad a prohlásil: "Mary, dobrý. Jsi třída, beru tě!"
A ZÍSKAL FIRMĚ APPLE NOVOU HVĚZDU
Pojednou si vzpomněl na něžnou, rytmickou píseň Those Were The Days. Zeptal se Mary, jestli si na ní vzpomíná. Když mu odpověděla záporně, řekl jí, že právě tuto píseň bude zpívat.

POHÁDKA O DÍVENCE JMÉNEM MARY VRCHOLÍ

Všechno se díky snažení dobré víly Twiggy a prince Paula McCartneyho podařilo. Mary podepsala s firmou Apple smlouvu, představila se pánům novinářům a ti ji seznámili se svými čtenáři... Pro velikou slávu se málem zapomnělo na natáčení. Ale jen skončily hody, odebrali se Paul a Mary do studia. Sedmkrát Mary zpívala, posedmé se to princi Paulovi líbilo a řekl: "Mary, tak je to dobrý, takhle to zůstane!"
30. srpna 1968 přišla na trh první malá deska Mary Hopkinové. Jaká by to však by to však byla pohádka, kdyby se v ní neobjevily zlé mocnosti?
NEJPRVE SE OZVALY ZLÉ HLASY. Tvrdily, že ze spolupráce Mary s Paulem vzejde nejen gramofonová deska, ale i... no manželství. Ale ono to všechno nebylo vyprávěno ani moc ve zlém. Paul se krátce před nahráváním desky rozešel se svou dlouholetou přítelkyní Jane Asherovou a proto vznikly ty dohady. Rázný konec jim udělalo až společné prohlášení Paula a Mary. Řekli, že jsou a zůstanou přátelé.
Opravdovsky vstoupily zlé mocnosti na scénu až těsně před tím, než se deska Mary objevila na trhu. Jako blesk se roznesla zpráva, že píseň Those Were The Days
NAZPÍVALA I BOSONOHÁ SANDIE SHAW!
Situace vyhlížela nedobře a noviny psaly: "KARIÉRA MARY ZLE OHROŽENA!"
Smutná a zdrcená dívka raději odjela zpět do Pontardawe a boj o svou budoucnost ponechala svému producentovi – princi Paulovi.
"Milí přátelé pop music! Na trhu se v současné době objevily dvě nahrávky písně Those Were The Days. Jedna je od Sandie Shaw, druhá od Mary Hopkin. Dříve, než si písničku koupíte, poslechněte si obě desky a vyberte tu lepší!"
Tento inzerát otiskly mnohé noviny a časopisy ve Velké Británii. Zasvěcenci čekali, zda Paulův tah vyjde. Odpověděla čísla, oznamující pořadí v žebříčku nejprodávanějších desek.
1.týden: Mary je na 18. místě (Sandie Shaw se nedostala mezi prvních třicet)
3.týden: Mary postoupila mezi prvních pět.
5.týden: Mary je absolutní jedničkou (vytlačila z této pozice i samotné Beatles).

HVĚZDA ROKU 1968 JE MARY HOPKINOVÁ. Píseň Those Were The Days jde v Maryině podání na dračku. Milión prodaných desek v Anglii, dva milióny v USA. V Pontardawe je píseň hymnou, v řadě dalších zemí je na prvních místech top žebříčcích. Mary má pozvání do celého světa. Odlétá do USA...

(Květy)